Miloš Šenkýř

Životní motto:
Na závěr dopisů a SMS často píšu: „(S)mějte se!“ Snažím se mít a smát nejen sám, ale zejména o to, aby se měli a smáli všichni kolem. Úsměv je lék, kdo ho má, má obvykle i štěstí, zdraví, pohodu a báječné lidi kolem.

Co dělám v rozhlase:
Ze všech sil se snažím pomoci kolegům, aby k posluchačům dorazily potřebné informace nejen včas, ale také maximálně ověřené a zajímavě zpracované.

Před rozhlasem:
Hezkých pár let v moravských tištěných médiích. Nejdříve v brněnské Rovnosti, tehdy novinách se vším všudy, s kolegy, kteří patřili k novinovým osobnostem. Pak v dnes už neexistující moravské redakci Lidových novin. Což nepřímo naznačuje, že jsem vlastně v rozhlase nováček, od roku 2014. Ale ani to psaní se snažím nenechat úplně stranou. Sem tam nějaký text, s historičkou Milenou Flodrovou jsme vytvořili (snad) zajímavou knihu Brno a Brňanky. Několik týdnů byla v Brně nejúspěšnější knihou, předehnala i daňové předpisy a v té době vydané „úsporné“ recepty jednoho nejmenovaného televizního kolegy.

Co mě baví:
Zajímaví lidé (jimiž je i spousta mých kolegů a pochopitelně přátel). A když se ti lidé nějak propojí s mými oblíbenými památkami (zdravím všechny přátele na hradech, zámcích a dalších památkách), potápěním, cestováním, kulturou, Moravou a Brnem, tak je to bonus navíc. Krom toho ještě působím například v řídicím výboru Syndikátu novinářů ČR a občas také (snad) zužitkovávám své znalosti a zkušenosti vzděláváním studentů na vysokých školách - což, světe div se, také stále patří mezi věci, které mne baví.