Český rozhlas Brno je nejstarší, největší a nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. A současně podle průzkumu Radioprojekt také nejposlouchanější i ve srovnání se soukromými regionálními rádii napříč republikou. Rozhlas jako celek patří tradičně v průzkumech mezi nejdůvěryhodnější média. 

Čtěte také

Heslem Českého rozhlasu Brno je Rozhlas naší Moravy. Přináší vše, co posluchače nejen v regionu zajímá – podrobné a aktuální zpravodajství, informační servis, rady pro všední život, zajímavé hosty i pestrý výběr hudby. Od té současné, přes zlaté hity moravské, české i slovenské populární hudby až po hudbu lidovou a folklorní. Stanice tak spojuje trendy i tradice, netradiční pohledy i aktuality s regionem, kde jsou její posluchači doma a který mají rádi. Podílí se tak i na uchování a podpoře tradičních hodnot, jako jsou láska, pravda, rodina, vztah k rodné zemi i mateřskému jazyku.

Program: směs aktualit, poučení i zábavy

Český rozhlas Brno vysílá 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

Čtěte také

Vstávat lze s pořadem Dobré ráno, Moravo! s dávkou ranních aktualit, nezbytného servisu i povzbuzení pro nový den. Ke každodenní nabídce patří Srdcovky Zdeňka Junáka (včetně sobotní verze s hádankářskou částí), stejně jako Apetýt s jeho poradnami a hosty.

Dvakrát denně se vysíláním nese pořad písniček na přání – ve všední dny pod názvem Morava, krásná zem, o víkendu jako Blahopřání s písničkou. Odpolední vysílání patří pořadu Vysíláme vesele i vážně a také Vesele i vážně o víkendu, odpoledne pak zpravodajsko-publicistickému souhrnu Den na Moravě a jeho rubrice rozhovoru Host Dne na Moravě.

Folklorní redakce (zleva): Jan Kosík, Anežka Heinzlová, Jaroslav Kneisl, Marie Hvozdecká, Jan Káčer

V podvečer se nese vysíláním folklorní hudba pod hlavičkou Na pěknú notečku. O víkendech to vše doplňuje například Rendez-vous a Tajuplný ostrov s Josefem Veselým, Zelný rynk Aleny Blažejovské nebo Strom lásky mý se Standou Hložkem.

Součástí vysílání jsou i pořady, které propojují veřejnoprávní regionální stanice napříč Moravou, Slezskem i Čechami. Ať už je to Noční linka, Humoriáda, Hvězdné návraty, Pochoutkový rok či mnoho dalších.

Místo, kde posluchači své rozhlasáky znají

Lidé reagují na neopakovatelné moderování Zdeňka Junáka, přívětivý hlas Ivany Slabákové, blahopřání Jiřiny Ostré či historické zajímavosti vyhledané Josefem Veselým, ale také na typický brněnsko-moravský styl Borka Kapitančika či ranní servis Pavla Kašpara a Lucie Hostačné.

Čtěte také

A jmen lidí z rozhlasu je celá řada. Jarka Vykoupilová, jeden z hlasů pořadu Apetýt, dokázala svými Babskými radami nejen ovládnout éter, ale také změnit statistiky rozhlasového vydavatelství Radioservis. A posluchače chytá za srdce stejně jako její kolegyně Lucie Hostačná, Jana Kobylinská, Jarka Eliášová či Jarka Barboříková.

Nositel každého z těch dvou desítek hlasů objevujících se pravidelně v rozhlasovém vysílání je osobností. A což teprve, když někteří z nich (například Jiří Helán, Karel Hegner, Květa Navrátilová či Standa Hložek) dokonce zanotují nebo v případě Jaroslava Kneisla zahrají na cimbál.

Dojít může i na fakta a souvislosti. To když si hosty pozvou Jiří Kokmotos, Zuzana Kopuletá, Hana Ondryášová, Miloš Šenkýř nebo Zdeněk Truhlář a Karolina Antlová. A když zazní některý ze zprávařů nebo redaktorů zpravodajství.

Nedílnou součástí vysílání jsou i brněnští meteorologové nebo například členové Klubu českých turistů. I jejich náměty na výlety už také shrnuly úspěšné knihy.

Hrajeme písničky z Moravy, Čech i Slovenska

Výběr hudby podléhá jasnému heslu: hrajeme písničky, které se zrodily na Moravě, ve Slezsku, v Čechách nebo na Slovensku. Ty další zaznívají spíše na doplnění. O výběr se stará hudební dramaturg Marek Zouhar.

Zleva: Jiří Helán, Ivana Slabáková, Jiřina Ostrá, Květa Navrátilová, Karel Hegner

Brněnské vysílání nabízí pestrou hudební nabídku, od populárních a folklórních písní až po vážnou hudbu. Částí posluchačů tak oblíbené dechovky soustředil do speciálních pořadů, jimiž jde poslat blahopřání či jen pozdrav. I folklor je na vlnách brněnského rozhlasu doma – ostatně stanice tento žánr nejen vysílá, ale také stále zaznamenává. Stejně, jako v jeho studiích nahrává řada dalších hudebních uskupení.

Brněnský rozhlas není jen Český rozhlas Brno

Brněnský rozhlas je na Moravě také největším správcem zvukových záznamů. V jeho fondech jde najít hlasy Karla Absolona a mnoha dalších osobností, ale taky unikátní nahrávky hudební.

Nejen pro Český rozhlas Brno také v Brně vznikají další pořady a nahrávky. Rodí se v něm rozhlasové hry, čtení z knih, náročné pořady i hudební projekty, které vysílá většina ostatních rozhlasových stanic. Mnohé z nich se rychle řadí do zlatého rozhlasového fondu.

Klenotem je i rozhlasová budova

Čtěte také

Tradici ctíme nejen péčí o rozhlasové tradice, ale i o budovu, v níž Český rozhlas Brno sídlí. Vznikla v roce 1925 pro tehdejší Českou banku Union a je to jedna z nejvýznamnějších staveb architekta Ernsta Wiesnera (mimo jiné autora budovy brněnského krematoria nebo vily Staissni). Rozhlas v ní sídlí od roku 1950 a dostal se do ní spletitou cestou přes několik jiných sídel. První pravidelné vysílání v roce 1924 se událo ze střechy tehdejšího Zemského domu, dnes krajského úřadu.

V roce 2021 vyvrcholila rozsáhlá rekonstrukce Wiesnerovy stavby, při níž se podařilo obnovit i zeleň na ploché střeše, která patřila k prvním takovým i ve středoevropském měřítku. Rehabilitace budovy si vysloužila několik ocenění odborné veřejnosti a uspěla i v kategorii velkých staveb v soutěži o nejlépe opravenou památku na jižní Moravě.

Ernst Wiesner, pamětní deska architekta

Krásy budovy lidé poznávají při exkurzích, které lze domluvit v závislosti na kapacitních možnostech pro kolektivy – a jednotlivci při dnech otevřených dveří nebo při festivalech jako jsou Dny evropského dědictví nebo Open House Brno.

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.