Tři etapy, čtyři roky. Funkcionalistická budova Českého rozhlasu Brno je po rekonstrukci

Po čtyřech letech končí náročná rekonstrukce sídla Českého rozhlasu Brno. Téměř sto let stará budova navržená architektem Ernstem Wiesnerem původně jako banka, slouží rozhlasu od 50. let minulého století a generální opravu už nutně potřebovala. Výsledkem je dům plný nejmodernějších technologií potřebných pro vysílání a natáčení – ovšem v historickém architektonickém hávu, kterému rekonstrukce vrátila původní lesk. Dnes se budova slavnostně otevře.

„Nacházíme se ve vstupní hale původní banky. Krása toho prostoru včetně mramoru, dveří a výplní byla téměř zcela zachována z doby 30. let, v roce 1925 byl dům dostavěn,“ vypráví autor projektu rekonstrukce, architekt Miloš Klement.

Rekonstrukce měla několik fází. Ta poslední kromě vstupní haly zahrnovala i všechna vyšší patra včetně monumentálního světlíku procházejícího přes pět pater a střechy s pochozí terasou.

„Traduje se, že když Le Corbusier navštívil Brno, tak velmi kvitoval rovné střechy, kde byla terasa nebo zeleň,“ dodává Klement. Když přijde teď návštěvník na střechu rozhlasu, tak jsou na ní chodníčky z dřevěných palubek, ale také něco jako zelená střecha. Až se rozchodníky a netřesky zazelenají…

Rekonstrukce probíhala za provozu. To si vyžádalo kromě koordinace i hodně tolerance mezi pracovníky stavby a rozhlasu. „V živém vysílání Českého rozhlasu Brno jsme prostě přiznali, že se rekonstruuje, to znamená se všemi hluky, randálem, protože to jinak nešlo,“ popisuje šéf provozu studia Martin Kozlovský.

„Také jsme potřebovali vyrábět pořady – hudební a slovesnou tvorbu. Tam opravdu to ticho už potřebovali. Tedy zhruba do 14 hodin pracovala stavba, poté pracovali kolegové ve studiích.“

V opravené budově se spojují moderní technologie a funkcionalistická architektura. „Pro návštěvníka budou obě stránky zajímavé,“ dodává Kozlovský. Podle ředitelky regionální stanice Hany Ondryášové se podařilo dodržet plánovaný rozpočet stavebních prací. „Když do toho započítáme úplně všechno kromě našich nervů, tak se dostáváme až někam na hranici 135 milionů korun za všechny tři etapy.“

V minulosti se v brněnském rozhlasu konaly různé akce pro veřejnost. Ty jsou podle ředitelky v plánu i po rekonstrukci. „Teď hlavně záleží na covidu, jestli nám dovolí v tradičním předvánočním termínu uspořádat den otevřených dveří anebo nějaké koncerty typu Na živú notečku.“

I když řada původních prvků banky musela ustoupit rozhlasovému provozu, jedna ikonická záležitost bude peněžní ústav připomínat i nadále: trezor v suterénu.

Spustit audio

Související