Josef Veselý

„To byl zvláštní člověk“ – tak shrnul soud o Karlu Hynkovi herec Jan Kaška, se kterým stanul Mácha na jevišti českého divadla jako jeho kolega.“

„Mácha nastoupil studia filosofická a opět nový svět se mu otevřel, i nové poznání zjevily se v jeho po vědomostech prahnoucím duchu.“

Na břehu řeky Labe v Litoměřicích je příjemné posezení. Vlny narážejí na zarostlý břeh. Vlevo za řekou se vypíná zub kopce Radobýlu. 

„Divadlo... ach, divadlo! Divadlo není pouhý šašek a kratochvilník. Divadlo má vyšší zájem nežli je umrtvování času.“

Josef Kajetán Tyl byl ve své podstatě tvor mírumilovný, nekonfliktní, usilující o harmonii a shodu.

V jedenadvaceti letech opustil Josef Kajetán Tyl studia filosofie a nechat se zlákat nabídkou ředitele herecké kočovné společnosti Karla Hilmera.

Josef Kajetán Tyl bývá líčen jako člověk neprůbojný a jemný. I on sám sebe tak viděl.

Pojmenování „doba národního obrození“ se už vžilo, i když se původně mluvilo o národním probuzení.

Poté, co napsal první původní českou operu Dráteník, pustil se František Škroup do scénického melodramu Bratrovrah a do scénické hudby k dramatu Čestmír.

Jedna česká píseň je pro nás už od roku 1834 naprosto stejným, či lépe řečeno neměnným symbolem domova, tak důležitým, že ji tento národ přijal za svou hymnu.