Josef Veselý

Tato schůzka se vypraví v úvodu za hranice monarchie, jejíž jsme byli součástí, ale pouze proto, že na cizí půdě se připravoval scénář pro další drama. 

Dnes se budeme toulat spolu s cestovatelem, zlatokopem, vlastencem a „posledním českým husitou,“ jak si sám říkal. Jiní ho nazývali ještě jinak. 

vyprávění Františka Nepila z cest; textař František Řebíček; vzpomínky Marie Drahokoupilové; Všecko ptactvo nebeské – vodouš kropenatý; zvony z rakouského Alpbachu.

bajka O mravenci a mouše; Slova známá neznámá: noblesa; soutěž Kdo to byl; Toulky českou minulostí: Víc vědět a umět, 1052. díl

„Jen pravda je diadém umění.“ Vznešená myšlenka. Přímo do kamene ji tesat možno. 

Dnes padne naše pozornost na jistého muže, jehož bychom na stránkách našich dějin neměli opominout, neboť byl z rodu odvážlivců, kteří nám otevírali okno do světa.

Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly; i přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly...

Zrození básníka se odehrálo na hrázi miletínského rybníka, na němž osmnáctiletý student Karel Erben přednášel s patřičným patosem svou německou báseň. 

Málokterý básník má takové štěstí, že jeho verše (tedy aspoň některé) znají všichni. Třeba i celý národ – od malých dětí až po letité staříky.

František Nepil začne seriál o cestování, ovšem zvolna, z Rodného domku; seriál: textař Zdeněk Rytíř; Všecko ptactvo nebeské – vrabec polní; zvony z Loun