Josef Veselý

„30. července 1419 purkmistr a někteří konšelé Nového Města, nepřátelé přijímání z kalicha, ohavně byli shozeni z Novoměstské radnice a ukrutně ubiti a usmrceni.“

Bylo to sotva pár let po Janu Husovi (tedy přesně už někdy v roce 1402), co se ocitl v Praze kazatel Mikuláš. Tento muž je pravděpodobně totožný s Mikulášem z Drážďan.

Právě jste spolu s námi dorazili při společných Toulkách českou minulostí na schůzku s pořadovou číslovkou „dvoustá“.

„Jest opravdu velice litovati, že duch onoho věku nejen dovolovaly, ale žádaly plápolavých obětí – i mrav sebeosvícenější vázán bývá často měrou a pravidly věku hrubého.“

Stále ještě přežívá domnění, že zástupci bezmála všech větších i menších evropských států a universit se sjeli do Kostnice jen proto, aby vyhladili hlavy českého kacířství.

Pozvali jsme vás na schůzku s mistrem Jeronýmem Pražským, jenž přijel do města u Bodamského jezera bojovat za život svého přítele a kolegy Jana Husa.

„Roku 1407 byl Jeroným z Prahy přijat do počtu mistrů pražské university, vysvětit se však nedal. Měl také veliký podíl na vydání Dekretu kutnohorského 18. ledna 1409.“

„Sníh, led, déšť – tři jména, vše však přesto jedno: tak i ve třech osobách Bůh jest toliko jeden, je otec se synem a duch, jenž současně je jimi vdechován.“

„Mezi návštěvami, jichž se dostalo Husovi v Kostnici, překvapil ho také mistr Křišťan z Prachatic. Slzy zalily vězňovy tváře, když uzřel náhle před sebou drahého přítele.“

„Pane Ježíši Kriste, tuto ukrutnou smrt pro tvé evangelium a kázání tvého slova chci velmi trpělivě a pokorně vytrpěti. Odpustiž, prosím, všem mým, nepřátelům!“