Josef Veselý

Diverti nescio! Tato dvě slova, která prohlásil za své osobní heslo český král, později řečený zimní, Fridrich Falcký, se tradičně překládají jako Obracet neumím!

Dominantou bojiště na Bílé hoře byla už v době bitvy stavba renesančního letohrádku Hvězda, stojícího uprostřed obory.

V bitvě na Bílé hoře nechyběli vojáci snad žádné evropské národnosti. V duchu doby byly armády otevřeny všem, kdo projevili ochotu bojovat v jejich řadách.

Už velmi brzy po zahájení války začalo se v českém táboře pošeptmu hovořit o zradě. Fáma se šířila a naleptávala i tak dost slabou bojovou morálku českých stavů.

Mapu ukázat nemůžeme, ale k čemu mají čtenáři a posluchači představivost... Takže: Vojsko Ligy obsadilo po krátkém odporu Linec.

Fridrich Falcký, třiadvacetiletý kurfiřt sportovního zevnějšku a mladistvého elánu, byl zvolen novým českým panovníkem.

V pondělí 26. srpna 1619 jednomyslně a beze všeho sporu hlasové všech tří stavů Království českého se vyslovili a kurfiřt falcký od nich za krále zvolen byl.

„Státní převrat hraběte Thurna a spoluviníků jeho byl velikou neobratností a hroznou neopatrností.“

Úhlavní postavě české rebelie proti domu habsburskému, hraběti Jindřichu Matyáši z Thurnů bychom po česku mu mohli říkat Pán z Věže.

„A tehdy byli Slavata a Martinic za rušitele obecného pokoje a dobrého i za odbojníky Království českého vůbec nazváni.“