Josef Veselý

V tomto utěšeném dni se vám chystáme ve třístém patnáctém dílu seriálu Toulky českou minulostí vyprávět o jednom člověku s utěšeným osudem.

„Roku 1546, prve nežli začala válka v říši, kterouž Karel toho jména Pátý proti kurfiřtu saskému a jeho spojencům zdvihl, narodilo se dítě v nějaké vsi v zemi franské.“

„Jan Pašek byl rodem ze Starého Knína. Býval chatrným žákem po školách, rektorem i kantorem; potom oddav se do koleje pražské, byl učiněn bakalářem i mistrem.“

Václav Hájek z Libočan et cetera, kazatel kláštera svatého Tomáše v Menším Městě pražském, čtoucímu kroniky tyto pozdravení v Pánu Kristu vzkazuje:

„Léta 1528, 9. dne měsíce dubna, na den Sazometné středy, král Ferdinand I., upokojiv Království uherské, po třetí do Prahy přijel.“

„O tom pánu a králi Ferdinandovi když se roznesla pověst, kterak jest horlivý milovník spravedlnosti, maje křivdu v nenávisti, mnohým Čechům těžko bylo o něm slyšeti.“

Sankt Joachimsthal... Ano, takto se jmenovalo město, které rychlostí svého vzniku a růstu si zaslouží místo v Guinessově knize rekordů. 

Po čtyřech stech třiceti devíti letech vlády Přemyslovců, po 127letém panování Lucemburků, po zanedbatelné epizodě korutanské, usedla na stolec i habsburská pozadí.

„Léta Páně 1526. Solimannus, císař turecký, maje lidu dvakráte sto tisíc, do království uherského vtrhl.“

Můžeme si pochvalovat, kolik se toho během vlády původem polského rodu u nás změnilo k lepšímu – pokud ovšem nezpřísníme měřítka.