Co mě přivedlo do rozhlasu?
Úplně poprvé jedna školní exkurze. V hlavě mi z ní zůstala neopakovatelná a nereprodukovatelná pasáž z pásu plného přebreptů, kterých se v tomto nádherném domě při nahrávání dopustili nositelé velkých rozhlasových a hereckých jmen. Když jsem v roce 2014 nastoupil do Českého rozhlasu Brno, toužil jsem si ten záznam v hlavě osvěžit. A nemohl jsem ho najít. Podařilo se mi to až po mnoha letech, a to naprosto nečekaně – ale tehdy jsem si řekl, že už možná do brněnského rozhlasu i patřím. Ale jinak mne sem přivedla žurnalistika, kterou jsem se zabýval i předtím. V moravské Rovnosti, tehdy novinách se vším všudy, s kolegy, kteří patřili k novinářským osobnostem. Pak v dnes už neexistující moravské redakci Lidových novin.
Můj oblíbený rozhlasový pořad/podcast:
Tahle otázka je asi trošku chyták, jestli člověk jako první uvede ty svoje pořady. Ale já se rád brouzdám vysíláním i fonotékou a přiznejme, že mám šanci si pustit i zvuky, které rozhlas odvysílal, ale autorská právě je znovu umožní veřejně odvysílat či dát na internet až za mnoho let. A po celou dobu tu o ně pečujeme, i když to málokdo ví. A pak samozřejmě nelze nemít rád ty, které si člověk mazlí. V poslední době třeba Temné letopisy moravské, které pomáhám tvořit, ale i soutěžní část Srdcovek Zdeňka Junáka. A pak vlastně všechny. Protože součástí práce editora je spolupracovat na mnoha příspěvcích, často je k nelibosti autorů vracet. Nebo si pak užít, když mají dobrý ohlas.
Kým jsem mimo rozhlas:
Práce rozhlasového zaměstnance nekončí po východu ze dveří, tam začíná. Musí vnímat, co se děje, co lidi zajímá. Ale ano, taky mám své libůstky. Rád cestuji po krásách (nejen) Moravy, občas se (či si) zapotápím. Ale svůj volný čas věnuji i výuce studentů žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, na řadě národních i mezinárodních projektů se podílím jako místopředseda Syndikátu novinářů ČR.
Koho/co rád poslouchám: Toho a to, co mne nenudí. Jsem přesvědčen, že rozhlas má být o obsahu.
Kde to mám (v Brně/na jižní Moravě) rád: Mám rád celou Moravu, těžko z ní vytrhávat třeba Veveří, Pernštejn, Uherčice a další místa. Pokaždé je co objevovat.
Kam bych se chtěl podívat?
Pokud by mi to někdo zařídil, tak do Korunní komory v katedrále sv. Víta. A pak, ale jen na chvíli, na Kerguelenovy ostrovy. Místo, na které mne upozornil František Filipovský při dabingu četníka ze St. Tropez – a které je v mnoha ohledech výjimečné včetně toho, jak negativně do něj zasáhl opakovaně člověk.
Co mi vadí: Pokaždé něco jiného, ale přitom pořád to samé.
Čtěte také
Umím: Snad i po letech v rozhlase umím psát. Nejen texty a příspěvky, ale i knihy. Kdysi to byla třeba Brno a Brňanky, kterou jsme vytvořili s Milenou Flodrovou. S Tomášem Kremrem jsme sepsali 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností, a pak pro velký zájem 100+25 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností (což se neliší jen jedním příběhem, je to celý souhrn), další tituly následují. A zjevně také umím vyhrát pár novinářských soutěží a získat ocenění za práci, i když v poslední době to vše znám už především z pohledu porot.
Sbírám: Stále nové exponáty pro naše rozhlasové muzeum. Ale jinak je moje domácí sbírka různých věcí včetně knih velice rozsáhlá.
Všechny články
-
Výbuch zabíjel, ale otevřel i cestu ke slavným kasematům. Vyrostla v nich dokonce i pekárna
Z hlediska historie brněnské dominanty je to pouhá epizoda. Mohla Špilberk z velké části poničit, místo toho se její důsledky zásadně propsaly do podoby hradu a pevnosti.
-
Masakr hodiny před osvobozením. Zavražděné místní připomíná nad obcí Salaš památník
I dnes je to klidné údolí v nitru Chřibů. Název obce Salaš jako by s poetičností místa nebývale ladil. Při vstupu na místní hřbitov však zamrazí.
-
Výbuch na Tržní a jeho nevinné oběti. Explodující plyn připravil lidi o domovy i životy
Dům na nároží Tržní a Olomoucké ulice v Brně dnes působí, jako by tam stál desítky let. Tragédie, která jeho stavbě přecházela, je však pro mnoho lidí citlivá dodnes.
-
Srdcovky na cestách přivezly smích i na slavkovské bojiště. Poslechněte si speciál z Ponětovic
Dějištěm první zastávky podzimního turné Víkendových srdcovek Zdeňka Junáka se staly Ponětovice. Místní bojovali v kvízech i hádankách proti zbytku světa.
-
Let pro Rudé právo skončil tragédií vojáků. Letadlo narazilo do úbočí vrchu Bradlo v Chřibech
Byla to běžná praxe – obsah většiny novin po druhé světové válce vznikal v Praze, ale nebylo možné je tam fyzicky vytisknout a rozvést do všech končin republiky.
-
Tragédie na ztemnělé stanici, další hrůza uprostřed války. V Brně-Židenicích najel vlak do davu lidí
Mnozí lidé, kteří stáli 18. září 1941 brzy ráno na železniční stanici v Brně-Židenicích, přišli kvůli válce o členy rodiny, přátele i majetek. A to ještě mířili do Adamova.
-
Tragédie na dole Kukla kvůli cigaretě. O život při ní přišlo 26 horníků, nejmladšímu bylo 15 let
Na hřbitově v Oslavanech se tyčí jen pár metrů od sebe dva podobné pomníky. Jeden připomíná oběti výbuchu v dole Františka a druhý podobnou tragédii na dole Kukla.
-
Tragédie upozornila na problémový beton. V troskách uherskohradišťského MESITU zemřelo 18 lidí
Jméno podniku MESIT v Uherském Hradišti znalo v té době jen málo lidí. Přesto právě tato továrna se stala místem tragédie, kvůli které pak šla k zemi řada dalších staveb.
-
Smutné železniční prvenství. Srážka vlaků se odehrála v roce 1839 na trati spojující Brno a Vídeň
Někdo musí být první. A platí to i o železničních neštěstích. Pro trať spojující Brno a Vídeň to ovšem bylo hodně výjimečné...
-
Volební účast? Mnoho lidí hnal strach, jiné odpor a hněv, říká politolog
Vývoj uplynulých let zdůraznil rozdíly mezi periferiemi krajů a jejich centry, míní politolog Lubomír Kopeček.
