Životní motto:
Na závěr dopisů a SMS často píšu: „(S)mějte se!“ Snažím se mít a smát nejen sám, ale aby se měli a smáli všichni kolem. Úsměv je lék, kdo ho má, má obvykle i štěstí, zdraví, pohodu a báječné lidi kolem.
Co dělám v rozhlase:
Ze všech sil se snažím pomoci kolegům, aby k posluchačům Českého rozhlasu Brno dorazily potřebné informace nejen včas, ale také maximálně ověřené a zajímavě zpracované. A když je příležitost, čas od času vytvořím i nějaký ten komentář pro Český rozhlas Plus – nebo se podílím na seznamování zájemců s rozhlasovými tradicemi a taji. Včetně prohlídek naší úžasné brněnské budovy. A to až tak, že jsem dosáhl zápisu v České knize rekordů za nepřetržité provázení tímto domem po dobu dvanácti hodin bez jakéhokoli přerušení.
Před rozhlasem:
Čtěte také
Hezkých pár let v moravských tištěných médiích. Nejdříve v brněnské Rovnosti, tehdy novinách se vším všudy, s kolegy, kteří patřili k novinářským osobnostem. Pak v dnes už neexistující moravské redakci Lidových novin. A za tu dobu i několik žurnalistických ocenění. V rozhlase jsem od roku 2014, ale ani to psaní se snažím nenechat úplně stranou. S historičkou Milenou Flodrovou jsme vytvořili (snad) zajímavou knihu Brno a Brňanky, s Tomášem Kremrem zase k brněnskému rozhlasovému výročí 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností.
Co mě baví:
Zajímaví lidé (jimiž je i spousta mých kolegů a pochopitelně přátel). A když se ti lidé nějak propojí s mými oblíbenými památkami (zdravím známé na hradech, zámcích a dalších památkách), potápěním, cestováním, kulturou, Moravou a Brnem, tak je to bonus navíc. Krom toho působím jako místopředseda Syndikátu novinářů ČR a občas také (snad) zužitkovávám své znalosti a zkušenosti vzděláváním vysokoškolských studentů – což, světe div se, také stále patří mezi věci, které mne baví.
Všechny články
-
Smutné železniční prvenství. Srážka vlaků se odehrála v roce 1839 na trati spojující Brno a Vídeň
Někdo musí být první. A platí to i o železničních neštěstích. Pro trať spojující Brno a Vídeň to ovšem bylo hodně výjimečné...
-
Volební účast? Mnoho lidí hnal strach, jiné odpor a hněv, říká politolog
Vývoj uplynulých let zdůraznil rozdíly mezi periferiemi krajů a jejich centry, míní politolog Lubomír Kopeček.
-
Teplárna se změnila v ohnivé peklo. Výbuch urychlil v Brně změnu paliva na zemní plyn a mazut
Na brněnskou teplárnu byli odborníci hrdí, protože už v roce 1930 pomohla město zbavit mnoha čoudících komínů a vyráběla kombinovaně teplo i elektřinu.
-
A tohle jste o Brně věděli? Poslechněte si další desítky brněnských kuriozit v podání Zdeňka Junáka
Bestseller roku 2024 má pokračování. Ke knize 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností přibyl druhý díl s číselnou kombinací 100+25 v názvu.
-
Osudová forsáž u nádraží. Nácvik bojového letu skončil v roce 1989 smrtí dvou vojenských pilotů
Stačilo pár stovek metrů a tahle kapitola Temných letopisů moravských mohla být o obří tragédii. A stačilo možná jiných pár metrů a nemusela vzniknout vůbec...
-
Nevinné oběti „lesního vraha“. Manželé Ludvíkovi byli v nesprávnou chvíli na nesprávném místě
Na hřbitově v Nedvědici leží dvojhrob. Manželé Ludvíkovi mají stejné datum smrti. Den, který mohl být osudovým pro kohokoli v tomto městečku, pro kohokoli na Moravě.
-
Životy vzali sobě i náhodným kolemjdoucím. Místo výbuchu je na fasádě v centru Brna stále patrné
Psal se rok 1933 a Evropou i Československem zmítala hospodářská krize. Mnoho lidí přišlo o práci, někteří si vzali život...
-
Rychlík smetl autobus na přejezdu. Při tragédii v Podivíně přišly o život čtyři desítky lidí
Psal se 21. prosinec 1950, na krajinu padala tma a na přejezdu u nádraží v Podivíně se začaly zvedat závory. Na koleje vjel autobus plný lidí směřující do Velkých Bílovic.
-
Poslední veřejná poprava v Brně se stala podívanou. Odehrála se v roce 1866 na Cimplu
Byl poslední lednový den roku 1866. Teploty by tak sice přesvědčovaly k tomu zůstat doma, ale v Brně tisíce lidí mířily na úbočí Kraví hory, kde stál domek brněnského kata.
-
Amatérská jeskyně si vybrala smutnou daň. Jeskyňáře překvapila v krasu mohutná průtrž mračen
Speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček se chystali na dvoudenní průzkum podzemí. Zamířili do prostor, které se dnes jmenují Dóm objevitelů a Povodňová chodba.
