Nahlédněte se Zelným rynkem do historie vily Stiassni, Městského divadla Brno i lidských osudů

Čtěte také

Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! Co zažila rozhlasová budova a lidé v ní za sto let?

V knize mikropovídek Třísky svobody se dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět vrací do 50. let minulého století – vnímá je jako temné období osudových střetů pravdy a lži, odvahy a zbabělosti. Ukázka, kterou nám v magazínu Zelný rynk přečte herec Michal Bumbálek, nastiňuje osud rodiny Jana Prošvice, která se stala zřejmě první obětí Akce Kámen.

Čtěte také

Skvost prvorepublikové architektury. Vila Stiassni v Brně si dodnes zachovává punc luxusu a noblesy

O temných časech mluví v našem dramatizovaném cyklu i personifikovaná vila Stiassni, kterou představuje herečka Věra Zástěrová. Zde je však obestřeno temnotou období druhé světové války. Ale vila Stiassni se ve svém vyprávění vrací až do roku 1927, kdy architekt Ernst Wiesner začal pracovat na jejích plánech. Díky majitelům Alfredovi a Hermíně Stiassným i její blízké přítelkyni Gretě Tugendhat pak prožívala své zřejmě nejšťastnější období…

V tomto díle dále účinkují Aranka Lapešová, Jakub Svojanovský, Barbora Goldmannová a Tereza Marečková v režii Radima Nejedlého. Spolupracovali zvukoví mistři Michal Zelinka a Samuel Sochatzi.

Historie MdB

Za první republiky se v Brně objevily i tendence založit druhou činoherní scénu – tak o tom ve své reportáži referuje Iveta Novotná. Podařilo se to až koncem května 1945, tedy krátce po druhé světové válce, skupině mladých divadelníků v čele s režisérem Milanem Páskem. A i když se toto Svobodné divadlo bělem let několikrát přejmenovalo, odvíjí Městské divadlo Brno svou osmdesátiletou historii právě od něj.

V reportáži uslyšíte ředitele a režiséra Městského divadla Brno Stanislava Mošu, herce a uměleckého šéfa zpěvoherního souboru Igora Ondříčka, herce a šéfa muzikálového souboru Petra Gazdíka, dále herce Josefa Juráska, Zdeňka Junáka a Esther Mertovou. Hudba v reportáži pochází z nejnovější inscenace Manon Lescaut a složil ji herec Lukáš Janota.