Třináct snů o svobodě: Osudy židovského Brna ve třech stoletích. Objevte zapomenuté příběhy
Brněnský historik Michal Konečný ve své knize Třináct snů o svobodě, vydané Židovskou obcí Brno a nakladatelstvím Host, vypráví příběhy třinácti židovských osobností spojených s Brnem napříč třemi stoletími.
Jména vybraných osobností, které svými osudy reprezentují mnohé další, jsou Jakob Frank, Mojses Dobruschka, Julius Gomperz, Baruch Jakob Placzek, Arnold Skutetzky, Richard Werner, Fritz Grünbaum, Ernst Weiss, Ernst Wiesner, Nora Lustigová, Oskar Spielmann, Otto Šling a Richard Feder. Některá jména jsou v živé paměti široké veřejnosti, jiná už jsou známá jen historikům a dalším zainteresovaným.
Čtěte také
Příběhy konkrétních lidí jsou často přitažlivější a více vypovídající než historická stať. Jsme schopni se do nich vcítit a lidsky se s nimi ztotožnit. A také jim projevit uznání a obdiv, protože ti, o kterých se zde vypráví, byli a jsou výjimečnými reprezentanty různých oborů lidské činnosti – průmyslu, vědy, umění a kultury.
Sny o svobodě začaly v Evropě postupně docházet naplnění počínaje tolerančním patentem a dalšími nařízeními císaře Josefa II. ve druhé polovině 18. století. Díky nim mohli Židé začít provozovat většinu řemesel a věnovat se obchodu, studovat na vysokých školách, žít po boku křesťanů v královských městech a podobně. Jak píše Michal Konečný: šlo jen o skromné začátky, ale prolomilo se jimi několik století trvající osamění oddělených židovských ghett a odloučených městských čtvrtí.
Čtěte také
Vedoucí mravní autoritou a zárukou spokojeného soužití Čechů, Němců a Židů byl za první republiky prezident T. G. Masaryk. Nikdo už se nepozastavoval nad židovským původem významných spisovatelů, umělců, vědců, podnikatelů, sousedů, spolužáků, kolegů v práci a přátel. „O to nepochopitelněji a odpudivěji působil rasismus německých nacistů,“ připomíná Konečný.
Naše četba přináší třináct židovských osudů spojených s Brnem – od příjezdu samozvaného Mesiáše Jakoba Franka v polovině 18. století až do působení rabína Richarda Federa po druhé světové válce. Právě díky židovským osobnostem se Brno během 19. století zařadilo po bok nejvýznamnějších průmyslových center habsburské monarchie a ve 20. století bylo domovem řady významných architektů, malířů, vědců, podnikatelů, lékařů, spisovatelů a intelektuálů. Každý z nich přispěl k tomu, že se Brno stalo moderním městem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

