Hodina smrti Jána Sedala a Happy Hour Vlasty Třešňáka aneb Naše řady řídnou, ale spousta drahých je tady stále s námi
Poslechněte si v Zelném rynku ohlédnutí za nedávno zesnulým hercem HaDivadla Jánem Sedalem. Zazní archivní nahrávky, které s ním pořídila Alena Blažejovská, a jeho SMS básně a povídka v podání Arnošta Goldflama. Lucie Dlabolová zhudebnila Sedalovu báseň A naše srdce. Básník a redaktor nakladatelství Host Martin Stöhr zase vypráví o svém vztahu k písničkáři Vlastimilu Třešňákovi a oceňuje jeho nové album Happy Hour.
Nejen o Třešňákovi, ale i o Sedalovi platí, že v jejich tvorbě je uložena „zkušenost chlapa znalého i jiných než přespolních perspektiv a snad i cosi jako životní moudrost a zjevná láska k jazyku.“ Desátou částí pokračují v magazínu Zelný rynk také Mářiny paměti – vzpomínky Janáčkovy hospodyně a kuchařky Marie Stejskalové.
Všech 12 dílů četby Mářiny paměti si můžete poslechnout po jejím odvysílání od 8. března po dobu čtyř týdnů. K poslechu na webu i v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Ritualistická popshow Bakchantky a vzpomínka na Jána Sedala. Sedmé nebe míří do divadla
Tentokrát je Sedmé nebe věnované divadelní hudbě. Představuje elpíčko s hudbou z inscenace činohry Národního divadla Bakchantky a vzpomíná na Jána Sedala.
-
Vlastimil Třešňák: Klíč je pod rohožkou. Hledání domova jako plavba mezi nadějí a skepsí
Malé velké dějiny optikou věčných Ahasvérů − pana Praga a pana Moritze. Disent, exil a hledání domova v klíčovém románu české literatury dvacátého století.
-
„Duše má potřebuje hvězdy“ – píše v SMS básni Arnoštu Goldflamovi herec Ján Sedal
Arnošt Goldflam vydal knižní sbírku básní, které mu Ján Sedal od roku 2007 posílal formou SMS. Adresát je čte a komentuje v magazínu Zelný rynk.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
