Vlastimil Třešňák: Klíč je pod rohožkou. Disent, exil a hledání domova jako plavba mezi nadějí a skepsí

Největší audioportál na českém internetu

Vlastimil Třešňák | Foto: Tomáš Krist, Profimedia
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Hlavní hrdina příběhu, vypravěč pan Prag, má v sobě něco z tuláka i dona Quijota. Při putování po Evropě a Americe osmdesátých let dvacátého století potká pragmatického realistu pana Moritze. Jejich přátelství a protikladnost charakterů pohání kupředu mimořádně silný příběh o hledání domova a vlastního místa na světě. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Účinkuje: Igor Bareš
Připravila: Petra Hynčíková
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 18. 7. 2024

Mnohovrstevnaté vyprávění postupně skládá jako puzzle životní osudy melancholického tuláka pana Praga. Hlavní hrdina je alter egem spisovatele a muzikanta Vlasty Třešňáka. Vyrůstal jako on u prarodičů v pražském Karlíně, stal se součástí české umělecké scény konce šedesátých let. Za normalizace byl kvůli spolupráci s českým disentem donucen komunistickou Státní bezpečností k emigraci. Předobrazem pana Moritze je Třešňákův přítel, výtvarník a bohém Václav Martinek. Rozdílnost povah oba hrdiny udržuje v neustálé humorné konfrontaci a tvoří pozadí pro ústřední milostnou zápletku románu. 

Román popisuje nejenom československou totalitu 50. až 70. let a postavy disentu včetně budoucího prezidenta Václava Havla, ale i rok 1989 viděný z dálky z autorovy emigrace ve Spojených státech a návrat do vlasti.

Román Klíč je pod rohožkou se po svém vydání stal literární senzací a po právu získal v prestižní anketě Lidových novin titul Kniha roku 1995.

Související

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.