Kroj sluší každé ženě – září barvami a omládne, myslí si Gabriela Mahdalová
Je držitelkou ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje. Její vášní jsou slovácké výšivky a tradiční materiály jako je len nebo kanafas. Jak ve své tvorbě Gabriela Mahdalová kloubí staré vzory s moderním přístupem?
„Slovácko je jedna z nejkrásnějších krojových oblastí na celém světě, je to úžasné bohatství. Málokterá země má tak bohaté kroje,“ říká rodačka z Vysočiny, která nyní žije v Nivnici.
„Nejvzácnější jsou na kroji ruční výšivky, které se vyšívaly na plátně – jsou to neskutečné hodiny práce. Vůbec nechápu, jak to ty ženy vyšívaly u svíček v kuchyňkách,“ obdivuje kvalitní práci Gabriela Mahdalová. Vyšívalo se tehdy kvalitní bavlnkou, která se dovážela z Francie a používá se dodnes.
Na první pohled se může zdát, že kroj je složitý. „Překvapila mě ta jednoduchost střihu. Kroj rozložíte na čtverce a obdélníky – některé jsou výšivky, některé plátno. Je to jednoduchá konstrukce, protože si to ženy šily samy.“
Kroj sluší každé ženě
„Většina žen, i pokročilejšího věku, když se obleče do kroje, tak jsou z nich okamžitě mladice. Ve slováckých vesnicích přetrvává zvyk, že například padesátníci či šedesátníci se oblékají do kroje na slavnostní mši a je tam jasně vidět, že muži i ženy oblečení do kroje hned září barvami.“
Související
-
V Javorníku na Horňácku vznikne ze sbírek od místních obyvatel rodinné muzeum lidové kultury
Když si Anna Zelinger uvědomila, že vyšívaček na Horňácku ubývá s tím, jak se kroj vytrácí z běžného života místních, začala uvažovat o vybudování muzea lidové kultury.
-
V Kučerově mají nové kroje, vznikly na motivy tradičních lidových oděvů z okolních obcí
V Kučerově na Vyškovsku až do loňska hodová chasa chodívala v krojích vypůjčených z okolních obcí. Kučerovský kroj jako takový totiž neexistoval.
-
„Nás, co v tom chodíme, je už jen hrstka.“ Tradiční lidové kroje jako mizející fenomén
Nejstarší národopisný festival v České republice – kyjovský Slovácký rok – sice bude až v srpnu, na vlnách Českého rozhlasu Brno ale už odstartoval stejnojmenný cyklus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
