Stěžujete si na nekvalitní pečivo? Upečte si vlastní kváskový chleba
Stále více lidí už se nespoléhá jen na nabídku supermarketů a pekařů a poctivý chleba zkouší upéct sami doma. Pokud i vás láká představa pochutnat si na domácím kváskovém bochníku, Jan Šmikmátor, který v Brně pořádá kurzy pečení, vám poradí, jak na to.
Kvásek
Jak už z názvu vyplývá, při pečení kváskového chleba se neobejdeme bez kvásku. Ten si můžeme opatřit několika způsoby. Kdo chce, vychová si ho doma sám od začátku. Stačí smíchat žitnou mouku s trochou vody, aby vznikla řidší kaše a necháme při pokojové teplotě. Několikrát denně přikrmujeme znovu směsí mouky s vodou.
Jak si založit vlastní kvásek?
Po třech dnech je na světě mladý kvásek, který je ale ještě poměrně nestabilní. Pro pečení chleba je vhodnější kvásek alespoň dva měsíce starý. Pokud se nám nechce čekat, můžeme kvásek sehnat přes tak zvanou kváskovou mapu. Na internetových stránkách www.pecempecen.cz jsou registrování lidé ochotní se o svůj kvásek zdarma, nebo vyměnou za nějakou drobnost podělit.
Mouka
Tvoří většinu hmotnosti chleba, a tak na jejím výběru hodně záleží. V obchodě je nejlepší sáhnout po chlebové mouce žitné (na kvásek) a pšeničné (do těsta). Pokud chceme upéct chléb celozrnný, pro začátek je dobré si sehnat mouku jemně mletou.
Když se chleba nepovede, na vině je mouka
Něco navíc
Kváskový chléb si můžeme vylepšit podle fantazie, a to nejen kmínem. Přidat můžeme třeba sušená rajčata, opraženou cibulku, škvarky, nebo olivy. Vláčnější bude díky rozmačkaným uvařeným bramborám či ovesným vločkám.
Co můžeme přidat navíc do našeho chleba?
Těsto
Na kilo těsta budeme potřebovat 400 gramů kvásku, 400 gramů mouky, 200 gramů vody a 16 gramů soli. Předchystaný kvásek si namnožíme na požadované množství - smícháme ho s 200 gramy vody a 200 gramy žitné mouky a necháme zhruba 12 hodin zrát.
Všechny ingredience zpracováváme ručně, nebo v robotu, dokud není těsto hebké a neodlepuje se od stěn. Necháme pod utěrkou zhruba hodinu odpočinout a pak začneme tvarovat bochník, který nakonec obalíme moukou a vložíme do ošatky. V ní bochník kyne při pokojové teplotě asi tři hodiny.
Pečení
Troubu předehřejeme na 250 stupňů a zároveň si dáme vařit vodu potřebnou pro zapařování. Kromě plechu, na kterém budeme péct, dáme na dno trouby i nějaký starší plech, nebo pekáč, který nám nebude líto poničit. Jakmile je trouba rozpálená, vyklopíme je plech bochník z ošatky, vrátíme do trouby a zároveň na spodní plech chrstneme hrnek horké vody a troubu zavřeme. Chleba tak nevytvoří příliš rychle kůrku.
A jak správně upéct náš kváskový chleba?
Asi po třech minutách spodní plech vytáhneme a teplotu snížíme asi na 220 stupňů. Pokud ani po dvaceti minutách bochník nehnědne, můžeme zvýšit teplotu na 230 stupňů, víc ale Jan Šmikmátor nedoporučuje. Chléb je upečený, když je po celém povrchu hnědý a poznáme to také tak, že když chleba obrátíme a poklepeme na spodní stranu, ozve se dutý zvuk. Upečený pecen necháme vychladnout na mřížce, aby se nesrazil a máme hotovo.
Související
-
Chleba si naši předkové vážili nejvíc. Nesměl proto chybět ani na hanáckém štědrovečerním stole
Štědrý den byl v minulosti, stejně jako dnes, dnem slavnostním. Čekalo se na chvíli, až vyjde první hvězda, na chvíli, která symbolizuje narození Ježíše Krista.
-
Jak jednoduše na kváskový chleba? Sežeňte si litinový hrnec po babičce
Péct kváskový chleba se dá i v domácích podmínkách. Důležité je vytvořit sálavé teplo a zapařit chleba na počátku pečení. Pekař Tomáš Kroulík poradil jednoduchou fintu.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
