Problémy obcí vysídlených po druhé světové válce jen čas nezhojí, říká expert

24. říjen 2023

Oblasti, ve kterých na území dnešní České republiky až do konce druhé světové války žilo většinově německé obyvatelstvo, se stále liší od zbytku republiky. Potvrdili to brněnští experti. Proč si ke svým domovům lidé ani po sedmi desítkách let nenašli tak úzký vztah, vysvětluje v rozhovoru Štěpán Mikula.

„Je tam vyšší nezaměstnanost, lidé odsud častěji prchají jinam.“ Řeč je o někdejších německy mluvících oblastech na území dnešní České republiky, vystěhovaných po druhé světové válce. Souvislostmi se spolu se svými kolegy zabývá Štěpán Mikula z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a z národního institutu SYRI.

Hledali mnoho trendů a faktů, kterými dokázali, že malé obce v oblasti označované zjednodušeně jako Sudety se stále odlišují od zbytku republiky. I když i mezi nimi našli rozdíly. Například tam, kde byl po válce kostel, se nyní rozvinul bohatší spolkový život než v těch ostatních.

Čtěte také

Podle Mikuly je přitom zajímavé nejen sledovat, jak se daří obyvatelům těchto obcí, ale i to, jak se začlenili v Německu a v Rakousku lidé, kteří je opustili. A dohromady to může tvořit důležitý faktor pro mapování migrace jako takové – včetně jejích současných projevů.

Některé obce se nevyrovnaly se změnami dodnes. Podstatné je zkoumat i to, jak pomoci těmto obcím, aby se nevylidňovaly. „Jen čas to nezhojí,“ dodává expert. Statistiky potvrzují, že se tam lidé stále častěji stěhují než v sousedních obcích, které byly většinově české a vystěhovávání je nepostihlo.

Proč by bylo zajímavé v této souvislosti prozkoumat výsledky poválečného sčítání lidu a proč to ještě desítky let nebude možné? Projevuje se odlišnost i ve volební účasti a výsledcích? Poslechněte si rozhovor z pořadu Host Dne na Moravě.

Spustit audio

Související