Raději smrt než hřích. Koncept mučednic čistoty je překonaný a teologicky plochý, myslí si teoložka
Termín mučednice čistoty se používá v katolické církvi. Jedná se o blahořečené či svatořečené ženy, které se raději nechaly násilníkem zabít, než aby přišly o panenství. Koncept mučednic čistoty bývá kritizován mimo i uvnitř katolické církve. Kdysi ladil s tím, jak ženskou nevinnost, sexualitu a roli vnímala a zdůrazňovala i civilní společnost.
Téma na začátku letošního roku pro časopis Salve představila teoložka Zuzana Matisovská na případu blahořečení první ženy laičky Anny Kolesárové pocházející ze Slovenska, které se uskutečnilo v roce 2018.
Mladá dívka byla v roce 1944 na konci druhé světové války ve svých šestnácti letech zastřelena, protože se navzdory hrozbám bránila sexuálnímu nátlaku ze strany opilého ruského vojáka. Katolickou církví je vyzdvihovaná proto, že nedala své panenství a raději se nechala zabít. Na jejím hrobě je nápis ‚Raději smrt než hřích‘.
„Je potřeba zmínit, že církevní autority oficiálně odmítají, že by byla tato dívka blahořečena proto, že nedala své panenství a raději se nechala zabít. Odmítají, že by blahořečení prezentovalo nadřazování nějaké fyzické neporušenosti nad životem člověka. A také odmítají, že by chtěly přenášet vinu na znásilněnou oběť (v případě, že se násilníkovi neubrání, pozn. red). Problém ale je, že to nutně vyplývá z toho, jak je tento příběh na veřejnosti prezentovaný,“ doplňuje teoložka.
Katolická církev u příběhu Anny Kolesárové podle ní uvádí, že v něm nejde o fyzické panenství, že to je jen jistý vnější aspekt, ale že je tato dívka oceňovaná proto, že se snaží postavit za svou vnitřní integritu, důstojnost a nepodlehne nátlaku dané situace. Toto tvrzení ale podle Zuzany Matisovské naráží na současné vědecké poznatky o přirozené reakci člověka na násilný útok, kdy u člověka nastoupí přirozené mimovolní reakce limbického systému.
„Annino jednání je představováno jako aktivní vyjádření odmítnutí a snaha bránit se je interpretovaná jako svobodné rozhodnutí motivované duchovními hodnotami, ctnostmi a perspektivou na věčný život. Z tohoto důvodu je tedy její jednání hodnocené jako hrdinské a mravně dokonalejší. Podle současné vědy je ale možnost svobodného volního rozhodnutí v situaci násilného napadení minimální,“ dodává Zuzana Matisovská.
Jak moc je koncept mučednic čistoty podmíněn dobovými představami o panenství? V čem se rozchází se současným vědeckým poznáním o přirozené reakci člověka na násilný útok? Jak s tématem mučednic čistoty pracuje současná katolická církev a co to vypovídá o ní samotné?
Související
-
Zamrznutí je přirozená obranná reakce organismu. Problém ale nastává při dokazování i výzkumu
Při útoku dojde u napadeného člověka k poplachové reakci. Jak uvádí odborníci, podle situace či typu stresoru, je v zásadě trojí – boj, útěk nebo strnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.