Vzít si do nového domova alespoň hrst hlíny. S Hanou Vavrouchovou o zaniklých vesnicích na Moravě a ve Slezsku

Čtěte také

Museli vymést celý dům, pak jim ho zbořili. Po vesnicích u Temelína nezbylo skoro nic

„K prvotní myšlence spojené s projektem mě vlastně přivedla manželova babička, která většinu svého života spojila s tradičním zemědělstvím, se zemědělskou krajinou. Napadlo mě, že až odejde ona a lidé z její generace, odejdou i autentické vzpomínky, vnímání krajiny a to, co sehrávala pro člověka v celém jeho životě. Pak jsem to chtěla celé posunout z osobní roviny mezigeneračního sdílení do roviny celospolečenského tématu. A zaniklé obce se ukázaly jako dobrá volba,“ vzpomíná Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity na úplný začátek rozsáhlého projektu, v jehož rámci se vědcům podařilo zmapovat stovku zaniklých vesnic na Moravě a ve Slezsku. Zapojila se do něj řada odborníků různých vědních oborů a výsledkem jsou již dvě naučné stezky u Velkých Losin a Březové nad Svitavou.

Hana Vavrouchová|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

Primárním důvodem zániku obcí byl většinou odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. Někdy se vesnice nepodařilo dosídlit, protože byly izolované, nacházely se ve vyšších nadmořských výškách a státním orgánům se proto nevyplatila například elektrifikace. Mezi další příčiny patřilo vytvoření pohraničních či ochranných pásem nebo vznik velkého vodního díla.

Jak pátrání probíhá?

Práce vědců začínala v archivech, kde se srovnávala čísla posledního předválečného sčítání s tím, co bylo po válce. Také se ověřovaly letecké snímky a mapy z 30. let 20. století. Dohledávali se pamětníci, což nebylo snadné – jednak jsou již často v pokročilém věku a také žijí v zahraničí, převážně v Německu. S nimi si setkávali především historici, kteří zaznamenávali jejich vzpomínky a příběhy.

Čtěte také

Vědci virtuálně oživili zaniklé šumavské vesnice. Připomínají je i dobové fotografie

Když se nastřádal dostatek materiálu, vydali se účastníci projektu do dané lokality. „Dopátrávali jsme tzv. relikty, krajinné prvky spojené s tradičním zemědělstvím. Patří mezi ně agrární haldy či terasy, dohledatelné na starých mapách z 19. století, ty přetrvávají přes generace,“ popisuje celý proces pátrání Hana Vavrouchová. „Pro návštěvníky zaniklých míst jsou určitě nejvíce atraktivní ruiny budov, sklepy, studny či drobné artefakty jako břidličné tašky, úlomky nádobí, hrnce, kachle z kamen nebo kovářské náčiní. Tehdy se uvědomíte, že tam opravdu žili lidé,“ dodává.

Na naučných stezkách najdou návštěvníci klasické informační panely opatřené QR kódy, kde mohou získat další informace. Pomůže jim také aplikace, která umí zobrazit konkrétní stavby na parcelách zaniklé obce v podobě symbolických, schematizovaných korpusů budov. Najdou tam navíc informace o konkrétní rodině a lidech, kteří ve stavení bydleli či o událostech souvisejících s daným místem.

Co má společného zaniklá obec Muzlov s brněnským vodovodem? A ve které moravské lokalitě najdete nejvíc zaniklých hřbitovů? K poslechu Apetýtu zve Jarka Eliášová.