‚Pršelo, sněžilo, byl takový sychravý den.‘ Historici a pamětníci vzpomínají na události roku 1939
Jak si lidé pamatují den, kdy se z Československa stal Protektorát Čechy a Morava?
Znojmo
Okupace se netýkala celého území tehdejšího Československa. Například Znojmo, které bylo součástí Sudet, patřilo nacistické Říši už několik měsíců.
„O snaze vstoupit do Československa se vědělo a bylo to vnímáno jako završení likvidace Československa. Jednotky pro okupaci se tu soustřeďovaly už v předvečer, tedy 14. března. Lidé sympatizující s nacismem uspořádali demonstraci, kdy vojáky podporovali a vyzývali je k tomu, ať už se dají do pohybu a nečekají na 15. března,“ říká historik Zbyněk Sturz.
Hodonín
Ve vzpomínkách pamětníků se vydáme také do Hodonína, kde příchodu Němců předcházelo odtržení Slovenska. Místní už byli na příchod německých jednotek připravení. První nepokoje se totiž odehrály už o několik dní dříve při rozšíření zprávy, že Slovensko pomýšlí na odtržení od Československa. Stalo se tak 14. března.
Brno
Když do Brna před osmdesáti vtrhla nacistická vojska, zamířily šiky Němců hlavně na důležité úřady nebo policejní budovy. 15. března 1939 obsadili vojáci taky sokolský Stadion v Kounicově ulici, jako jednu z prvních budov. Do konce druhé světové války používali největší českou sokolovnu jako sklad. Sokol byl mezitím zrušen a zakázán. Ne všichni ale zákaz dodržovali a cvičili tajně v duchu sokolských ideálů.
Gymnastovi Zdeňku Růžičkovi bylo v době okupace 14 let. „Pamatuji si proud vojenských povozů, které jedou do Rosic. Pršelo, sněžilo, byl takový sychravý den, zkrátka nepříjemný den.“ Růžičkovu otci patřila v Tetčicích cihelna, když Němci Sokol v roce 1941 zakázali, cvičila v ní dvacítka sportovců alespoň tajně. „Ve staré strojovně jsme si udělali tělocvičnu, nářadí jsme si vzali na sokolovně. Když přišel rok 1942, tak nám zatuhlo, protože začalo platit stanné právo a sokolská činnost byla trestaná, tak jsme toho nechali.“
Související
-
Masaryk a Mucha pokoření Hitlerem. Brněnský trezor skrývá unikátní knihu
Je to němý svědek osmdesát let staré tragédie našeho národa. Kniha ozdobená lipovými ratolestmi skrývá jeden z mála originálů podpisu Hitlera na území Moravy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.