Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! Co zažila rozhlasová budova a lidé v ní za sto let?
V rozhlasovém cyklu Marcela Peterky vypráví budova brněnského rozhlasu příběhy své i lidí, kteří ji navštěvovali a pracovali v ní.
Budova, ve které sídlí Český rozhlas Brno, byla na místě bývalého jezuitského kláštera a kasáren postavena v letech 1923-1925. Je tedy stoletá stejně jako brněnský rozhlas. Ten na adrese Beethovenova 4 ale sídlí až od roku 1950.
Budovu pro Českou banku Union na této adrese navrhl architekt Ernst Wiesner, patřila k prvním stavbám moderní architektury v Brně. Od doby první republiky prošla určitými změnami a v letech 2016-2021 generální rekonstrukcí za plného provozu rozhlasu.
Pět rozhlasových etap ve sto letech
Za tu dobu zažila několik historických etap a prošla řadou milníků. Za první republiky se v jejích zdech strachovali o svůj osud nejen ředitel banky Union Eduard Münz, ale i jeho klienti, textilní továrníci židovského původu Alfred Löw-Beer a Alfred Stiassni.
Za 2. světové války již zažívala budova banky jiné příběhy, stala se z ní Deutsche bank a dění uvnitř i na střešní zahradě ovlivňovali „herr Direktor“ a správce budovy František, který zde choval domácí zvířectvo. Třetím z hrdinů tohoto období je ředitel rozhlasu Antonín Slavík.
Výjimečným obdobím ve stoletém životě budovy na Beethovenově 4 v Brně byla šedesátá léta. Tehdy v ní pracovali básníci Oldřich Mikulášek, Jan Skácel a Antonín Přidal. Budovou zněly verše a dýchala radostí.
Čtěte také
Čtvrtým milníkem byl rok 1989, kdy se tehdejší zaměstnanci rozhlasu přímo ve zdech rozhlasové budovy, ale i mimo ni, zasazovali o nástup svobodných časů. Připomeneme si zpravodajce Tomáše Vencálka, literárního redaktora a spisovatele Ludvíka Němce (oba později v brněnském rozhlase působili na ředitelské pozici) a technika Jiřího Frišaufa.
Pátou a přelomovou etapou v životě bývalé banky bylo období její generální rekonstrukce, která byla ještě ke všemu provázena vlnou koronavirové pandemie. Problémy tohoto období řeší v našem dramatizovaném cyklu tehdejší vedoucí programu Jiří Kokmotos, vedoucí provozu Martin Kozlovský a produkční Českého rozhlasu Brno Irena Halová.
Poslechněte si vyprávění samotné budovy Beethovenova 4, kterou v rozhlasovém cyklu ztvárňuje herečka Aranka Lapešová. Její monolog dynamizují a historické situace ve fabulovaných (tedy scenáristou vymyšlených) dialozích přibližují další herci: Martin Sláma, Zdeněk Bureš, Dalibor Buš, Pavel Čeněk Vaculík a Hana Briešťanská. Autorem cyklu je student Divadelní fakulty JAMU, Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, Marcel Peterka.
Související
-
Jaké to je sdílet jméno s rozhlasovou legendou? Poslechněte si cyklus minutových her Jmenovci
„Tady Dagmar Veselá, Český rozhlas Brno.“ Jak byste reagovali, kdyby se vám moderátorka dovolala do čekárny u zubaře nebo na dětské hřiště?
-
Ze střechy na střechu. Vydejte se na procházku po místech, odkud vysílal brněnský rozhlas
Desetidílný seriál vás hravým způsobem provede historií rozhlasového vysílání z Brna. Na cestu proti proudu času vás vezmou Jarka Vykoupilová a Zdeněk Truhlář.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.