Pátrání po otci Ernstu Wiesnerovi i návštěvy sourozenců. Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! II.
Sídlo Českého rozhlasu Brno, památkově chráněná budova na Beethovenově 4, slaví letos sté narozeniny. Jako pocta této funkcionalistické stavbě vznikl pětidílný seriál věnovaný nejen Beethovence, ale i několika jejím brněnským sourozencům: domu na Pekařské 10, vile Stiassni, Moravské bance, Café Esplanade a brněnskému krematoriu. Všechny tyto budovy jsou dětmi architekta Ernsta Wiesnera (1890-1971).
Letos natočený seriál je už druhou sérií dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. První sérii věnoval minulý rok její autor Marcel Peterka přímo historii této budovy, původně postavené pro Českou banku Union. Český rozhlas ji využívá od roku 1950.
Čtěte také
Na seriál nyní navazuje nový projekt, v němž personifikovaná budova Beethovenova 4, zvaná též Beethovenka či Beethy, přemítá o svém vysokém věku. V myšlenkách se vrací do dětství a mladých let a klade si otázku, proč ji její otec Ernst Wiesner tak brzy opustil.
My víme, že 15. března 1939 Ernst Wiesner jako žid na poslední chvíli uprchl z Brna před nacismem a nakonec získal politický azyl ve Velké Británii. Zde úspěšně působil jako architekt i vysokoškolský pedagog a v roce 1954 mu Liverpoolská univerzita udělila titul Master of Architecture. Zemřel v roce 1971 a je pohřben na allertonském hřbitově v Liverpoolu.
Beethy se tyto informace rozhodla hledat u svých sourozenců, které v pěti dílech seriálu postupně navštěvuje. A tak v nové sérii vypráví nejen Beethovenova 4, ale také další stavby – i ony mají pohnutou historii. Kdo už ovšem vyprávět nemůže, je kavárna Esplanade, v roce 1944 těžce poškozená při bombardování Brna a nakonec zbořená.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Jak o tom všem vyprávět v rozhlase, o tom přes prázdniny přemýšleli studenti Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU. Vznikl pětičlenný tým, v němž Marcela Peterku doplnili Adéla Ryvolová, Josef Nosál, Klára Salcmanová a Anna Mrázková. Většina z nich se přitom připravovala na státní zkoušky a obhajoby, jimiž své studium na JAMU zdárně ukončila. Ale vzdát poctu stoleté Beethovence stihli všichni včas!
Marcel Peterka: Dům na Pekařské 10
Beethovenka navštíví dům, který je jejím nevlastním sourozencem. Ernst Wiesner jej totiž neprojektoval, ale jen přestavěl. V roce 1918 jej koupil architektův otec, židovský tiskař Alfred Wiesner. O rok později se Ernst vrátil ze studií ve Vídni a v domě, kde bydlela jeho rodina, si zbudoval dvorní trakt, ve kterém pak měl ateliér. Na domě je Wiesnerova pamětní deska.
Adéla Ryvolová: Vila Stiassni
Beethovenka se vydává za svou mladší sestrou, vilou Stiassni. Ta se s otcem Ernstem Wiesner téměř nestýkala, emigroval totiž, když jí bylo deset let. O to více přilnula k Alfredovi Stiassnému a jeho ženě Hermíně – a také její kamarádce Gretě Tugendhat, která sem chodila na návštěvy.
Josef Nosál: Moravská banka
Také budova Moravské banky na náměstí Svobody v Brně je nevlastní sestrou Beethovenky, ačkoliv má otce dva: je společným dílem Ernsta Wiesnera a Bohuslava Fuchse. Jak mohli na jejím vzniku spolupracovat dva architekti? Necítili se spíš jako konkurenti? Právě to je obsahem tohoto dílu.
Klára Salcmanová: Café Esplanade
Kavárna Esplanade, která stála na místě Janáčkova divadla, byla o dva roky mladší sestrou Beethovenky. Stála na rohu Rooseveltovy a Jezuitské ulice a scházela se v ní brněnská smetánka: čeští, němečtí a židovští intelektuálové a umělci. V našem příběhu se tu výtvarník Leopold seznámil se servírkou Sárou – ale musel mu v tom pomoci jeho kamarád Karel. A jak to všechno dopadlo? V tomto díle nám to dopoví Janáčkovo divadlo.
Anna Mrázková: Brněnské krematorium
Pohřbívání žehem bylo u nás legalizováno až v roce 1919 a Ernst Wiesner začal brněnské krematorium projektovat v roce 1925, když vyhrál architektonickou soutěž. Přemýšlel o tom tak, že technika a umění musejí pro nový kult najít odpovídající výraz, který by se svou vnější i vnitřní velikostí vyrovnal výrazu kultu dávných dob. Těšil se, že tato budova nebude sloužit jen brněnské smetánce, ale všem. První zesnulý, jemuž posloužila, se jmenoval Karel Svěrák. Co si o tom tehdy asi mysleli jeho blízcí? To se dozvíte v tomto díle, který obsahuje ještě dodatek: scénu zpřítomňující setkání Ernsta Wiesnera v Liverpoolu s brněnským architektem Mojmírem Kyselkou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
