Jaké to je sdílet jméno s rozhlasovou legendou? Poslechněte si cyklus minutových her Jmenovci
Poslechněte si cyklus minutových her napsaných ke 100. výročí zahájení pravidelného vysílání z Brna. Hlavní postavou telefonických her je fiktivní moderátorka Dagmar Veselá, která telefonuje jmenovcům významných postav z historie brněnského rozhlasu. Předává jmenovci informace a slibuje mu odměnu. Jak byste reagovali vy, kdyby se vám moderátorka dovolala do čekárny u zubaře, na dětské hřiště nebo do tramvajového depa?
Antonín Slavík (1893-1942)
V roce 1925 se stal ředitelem brněnského rozhlasu. Předtím bojoval v první světové válce, což mu de facto pomohlo k tomu, aby se později stal rozhlasákem – vyškolili ho totiž na radiotelegrafistu. Byl to vlastenec, nedožil se ale ani konce druhé světové války. Dal se do protinacistického odboje, byl vězněn na Špilberku i jinde a nakonec ho v Berlíně popravili gilotinou. Mluvil sedmi jazyky. V Černých Polích je po něm pojmenovaná ulice.
František Kožík (1909-1997)
Spisovatel a esperantista spolupracoval od roku 1930 s brněnským Radiojournalem. Psal rozhlasové hry – nejslavnější se stal výpravný epos Cristobal Colón, oceněný v roce 1936 cenou za nejlepší rozhlasovou hru. Je známý biografickými romány, jako je například Největší z pierotů nebo Po zarostlém chodníčku. Je po něm pojmenovaná ulice v brněnské městské čtvrti Sadová.
Vlasta Fialová (1928-1998)
Divadelní a filmová herečka, představitelka Divé Báry. S rozhlasem spolupracovala Vlasta Fialová od 15 let. V tom brněnském působila dlouhé roky, účinkovala v pásmech, melodramatech, rozhlasových adaptacích dramat anebo rozhlasových hrách. Rodnému Brnu zasvětila celý život. Je po ní pojmenovaná ulice v brněnské městské čtvrti Sadová.
Jaromír Nečas (1922-2015)
Skladatel, znalec folkloru a cimbalista plul mezi žánry a pomáhal objevovat hudební talenty (například sourozence Ulrychovy). Srdcem byl nejblíže k lidové písni, vzděláním ke klasice, přesto se v brněnském rozhlase, kde pracoval přes třicet let, stal redaktorem tzv. „malých hudebních žánrů“. Byl také dramaturgem orchestru Gustava Broma.
Antonín Přidal (1935-2017)
Coby redaktor literární sekce brněnského rozhlasu vytvářel Antonín Přidal rozhlasové hry, populárně-naučná pásma, například Malá škola poezie, Malá škola přednesu nebo Shakespeare pro začátečníky. Podílel se na tvorbě magazínu Nashledanou v sobotu. Po deseti letech práce v rozhlase musel redakci z politických důvodů opustit. Překládal také prózu, třeba knihu Pan Kaplan má stále třídu rád.
Tomáš Sedláček (1950-2019)
V rozhlase pracoval nejdříve v redakci zábavy, od začátku 90. let vedl literárně-dramatickou redakci brněnského rozhlasu, věnoval se psaní kritik, měl i obrovský literární rozhled. Zpracovával prózu a poezii, tvořil reportáže a pásma, zkrátka byl to všestranný rozhlasák. Dlouhodobě se přátelil se spisovatelem Milanem Kunderou, spolupracoval s ním i jeho ženou Věrou. Natáčel s nimi rozhovory, reportáže i autorská čtení a adaptace Kunderových děl.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
