Turkyňová buchta
O tom, proč se na jižní Moravě říká v některých oblastech kukuřici turkyně kolují i legendy. Jak už to ale bývá, nejpravděpodobnější výklad není ani zdaleka tak senzační jako bájné příběhy. Na Moravu se kukuřice dostala pravděpodobně přes Slovensko mimo jiné právě z Turecka. Říkávalo se jí proto také turecká pšenice nebo žito. Buchta z kukuřičné krupice je moc dobrá a vláčná.
Budete potřebovat:
1 hrnek kukuřičné krupice
1 hrnek hladké pšeničné mouky
1 hrnek podmáslí
½ hrnku krupicového cukru
4 lžíce medu
2 vejce
½ lžičky jedlé sody
100 g másla
špetka soli
Postup:
1. Máslo rozpustíme a smícháme s medem a cukrem.
2. Vmícháme do něj vejce (jedno po druhém) a nakonec přišleháme podmáslí.
3. V míse smícháme obě mouky, sůl a jedlou sodu a sypké suroviny postupně vmícháme do krémové směsi.
4. Těsto rozetřeme do důkladně vymazaného pekáčku, nebo plechu s vyšším okrajem.
5. Pečeme v předehřáté troubě na 190 stupňů asi 30 minut.
6. Pokud by povrch hnědl příliš rychle, zakryjte ho do konce pečení alobalem.
7. Po upečení potřeme rozpuštěným máslem a můžeme servírovat.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
