Život není to, co chceme, ale to, co máme. A hlavně, jak se k tomu postavíme, říká lékař a paliatr Kabelka
„Naší hlavní rolí je být průvodci na cestě tím zážitkem, i když není lehký,“ říká odborník na paliativní péči Ladislav Kabelka. Přes dvacet let pracuje s nevyléčitelně nemocnými lidmi, roky byl předsedou České společnosti paliativní medicíny, kterou spoluzaložil.
Čtěte také
„Závěr života, to je vždy velmi osobní téma. Náš přístup k paliativní medicíně se stále vyvíjí, za posledních osm let se nám podařilo mnohem víc rozvinout domácí péči a dát tak prostor rodinám. Sám jsem si to nedávno zažil při odchodu svého tatínka. Velkou nadějí jsou pro mě studenti – ve stádiu zrodu je momentálně Ústav paliativní medicíny. I přesto, že je to těžké téma, tak jsou mezi budoucími lékaři ti, kteří už třeba ve druhém ročníku projevují velkou lidskost, statečnost a empatii. Říká se, že život není to, co chceme, ale to, co máme,“ přemítá Kabelka.
Profesně se věnuje nejen paliativní medicíně, ale jeho specializací je geriatrie. „Populace stárne, potřebujeme přemýšlet i o tom, že naše doba dožití se bude prodlužovat. Tak ať stojí za to! Někdy dokonce říkám svým pacientům - ať je i náš život s nemocí sexy. Někdo nad tím může kroutit hlavou, ale já to už desítky let s rodinami fyzicky prožívám. Je potřeba společensky hledat ten nejlepší způsoby pomoci a podpory, potřeba paliativní péče poroste,“ říká primář Domácího hospicu u svaté Zdislavy v Třebíči.
Čtěte také
Centrum, ve kterém působí, poskytuje různé typy služeb, ve své péči mají vždy kolem stovky klientů. Současně učí studenty nebo píše knihy. Jeho práce zahrnuje i další roviny: „Jde o společné pečování a hledání naděje, aby si nemoc nevzala víc než je nezbytně nutné. Jsme v kontaktu i nadále s ostatními členy rodiny, pořádáme setkání. Je krásné, když k sobě v rodině najdou cestu dospělé děti a rodiče. Často jsme svědky toho, že jsou lidé šťastní i přesto, co se právě odehrává.“
Jak o své práci mluví se svými dcerami? Kde čerpá sílu? O tom si poslechněte v Apetýtu!
Související
-
Paliativní péče má hrát roli koordinátora v odcházení, tvrdí paliatr Ladislav Kabelka
„Čím jsem starší, tím víc usiluji o to, aby mě život bavil a dával smysl. Abych tady byl pro druhé,“ říká paliatr Ladislav Kabelka. V oboru se pohybuje přes dvacet let.
-
Těžce nemocné děti patří domů, ne do nemocnice. V dětské paliativní péči vědí, jak to zvládnout
Patnáct tisíc dětí v České republice trpí velmi vážnou nemocí, která je limituje nebo ohrožuje na životě. Ročně takových dětí přibude osm set.
-
Paliativní péče? Snažíme se o systémovou změnu, zdůrazňují manželé Vlčkovi. Budují dětský hospic
Manželé Ondřej a Katarina Vlčkovi se v rámci své Nadace věnují podpoře vážně nemocných dětí. K čemu má sloužit Cibulka? A jak vnímají roli umělé inteligence v medicíně?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
