Paliativní péče je především o životě, i když je to život s nemocí, vysvětluje lékařka

Regina Slámová pracovala dříve jako internistka, při své práci se setkávala s pacienty, u kterých bylo jasné, že není v silách medicíny je úplně vyléčit, ale že je možné zmírňovat potíže, které některé choroby neodmyslitelně provázejí. Tak pro sebe objevila paliativní medicínu, protože v ní viděla naději pro takto nemocné.

„Staráme se o lidi s nevyléčitelnými chorobami. Může to vypadat jako nejtěžší medicínský obor, ale je hezký, protože můžeme lidem pomáhat, právě navzdory jejich nemoci,“ vysvětluje.

Čtěte také

‚Paliativní péče tady není pro dobrou smrt.‘ Ve Varech představili dokument Jednotka intenzivního života

Lékaři v paliativě jsou velmi často v kontaktu nejen s pacienty, ale i jejich příbuznými a jejich každodenní chleba je také práce se strachem. „Bojíme se jednak proto, že nevíme, co nás čeká a také proto, že smrt máme spojenou se ztrátou. Ale paliativní péče je především o životě – i když je to život s nemocí. S našimi pacienty, možná překvapivě, mluvíme mnohem více o životě – jak žít za daných okolností co nejlépe, co všechno ke kvalitnímu životu potřebují, radíme jim v tom, jak se o ně jejich blízcí mohou co nejlépe postarat.”

Odcházení by nemělo být tabu

Téma odcházení by nemělo být tabuizováno, odborníci naopak nabádají k tomu, abychom se jej nebáli a to hned ze dvou důvodů.

„V případě, že někomu z rodiny nebo našeho okolí byla diagnostikována závažná choroba, tak se nebojíme s ním o tom mluvit a víme, jak ho máme povzbudit a podpořit. Druhý důvod, proč o této problematice něco vědět je, že budeme na tato témata sami připraveni.”

Potřeby nemocného

Důležitou zásadou paliativní péče je, že cílí na potřeby nemocného člověka. Nezabývá se tedy přednostně chorobami, ale tím, co nemocný a jeho okolí potřebuje ke zlepšení kvality života za daných okolností v konkrétních podmínkách. „Důležité je myslet i na jiné než fyzické potřeby a také myslet na budoucnost. Proto do této péče patří i rozhovory, které sice zpočátku nemusí být jednoduché, ale právě z nich vyplyne nakonec to důležité, co pro nemocného můžeme udělat.“

Pro okolí i rodinné příslušníky bývá v těchto situacích důležité, aby pochopili všechny souvislosti a byli tím pádem všichni na jedné lodi, což u jiných medicínských oborů nemusí být vždy prioritní.

Pomáhat můžeme už mnohem dřív než ke konci života. V současné době je paliativa mnohem rozšířenější než v minulých letech.
Regina Slámová

Pro lékaře v paliativní medicíně platí, že potřebují také věnovat pozornost svojí psychické pohodě. „V každém oboru je nějaká zátěž, pro nás bývá náročnější například někomu sdělit, že do konce života bude potřebovat podporu dýchání nebo medikaci, obzvlášť pokud se to týká dětí nebo velmi mladých lidí. Pro mě je ale povzbuzující, když vnímám, že i v těžkých chvílích mohu lidem poradit, pomoct, být jim průvodcem,“ doplňuje Slámová, která je vedoucí lékařkou Centra paliativní péče Brno.

Paliativní péče je v současné době dostupná po celé republice – jedná se o paliativní týmy v jednotlivých nemocnicích, domácí paliativní péči nebo hospicovou péči, ať už mobilní nebo stacionární.