Z „podzemních katedrál“ měly být garáže. Teď otevírají brněnské vodojemy i živým vysíláním Českého rozhlasu Brno
Sehnat vstupenku na prohlídku historických vodojemů na Žlutém kopci je na týdny dopředu malý zázrak. Vypravte se do nich hned první den s rozhlasovým vysíláním a s lidmi, kteří znají jejich taje.
Na Světový den vody (22. března) se veřejnosti otevřely všechny tři historické vodojemy na Žlutém kopci v Brně. Unikátní podzemní prostory, označované pro svou atmosféru „podzemní katedrály“, už lákají i americké filmaře. Ti ale ke slovu přijdou později, ještě před nimi se dovnitř podívají Brňané i turisté.
TIC Brno nabízí vstupenky na volné prohlídky i na komentované procházky s průvodci. Hlavně ty druhé jsou zadané na týdny dopředu a zájem o ně už předčil i vilu Tugendhat. Důvod k návratu mají i lidé, kteří už podzemím prošli, a ty lze počítat na desítky tisíc. K dosavadním dvěma cihlovým vodojemům totiž přibyl ještě třetí, betonový. Je rozdělený na dvě části a nabízí nejdelší ozvěnu ze všech.
Poslechněte si v záznamu vysílání příběhy vodojemů z let 1874, 1894 a 1917 – podrobnosti o osudech prostor, které se na poslední chvíli podařilo zachránit před plánovanou přeměnou na garáže.
K mikrofonu usedl znalec podzemí Aleš Svoboda, ale také lidé, kteří pomáhali s jejich proměnou na netradiční výstavní síně. Do improvizovaného studia s moderátorkou Janou Kobylinskou dorazil architekt David Prudík, vizuální umělec Jiří Suchánek, Michal Okleštěk ze studia VISUALOVE a také ředitelka Turistického informačního centra Jana Janulíková.
Trojice vodojemů na Žlutém kopci
První pochází z roku 1874, je z pálených cihel a typický je zakřivenou podlahou, jakousi protiklenbou stropní části. Čtvercový prostor o hraně 45 metrů má na výšku bezmála sedm metrů. Už o pouhých dvacet let později vyrostl druhý prostor, má betonovou podlahu a z ní se tyčí 70 cihlových pilířů na půdorysu 35 x 55 metrů. Třetí vodojem pochází z roku 1917 a tvoří ho dvě sousedící nádrže, podepírané 87 betonovými pilíři. Vodojemy sloužily až do roku 1997 jako zásobárna nikoli pitné, ale už užitkové vody. Podrobnosti najdete tady.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
