Z hlediska nářečí je Morava výjimečná, ale v tuzemsku je i další zajímavé místo, říká odbornice na dialekty
Jen slunéčko sedmitečné má v našich zemích nejméně 150 různých nářečních variant názvu, od změny hlásek až po dvojslovná označení. Brněnští jazykovědci teď zkoušejí do mapování nářečí zapojit školáky.
Ovládají techniku a poznají, když člověk mluví jinak. I tak může znít zdůvodnění, proč se odborníci na nářečí fungující v Akademii věd ČR spojili s kolegy z VUT a z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého. A vyzývají školáky, aby se zapojili do tvorby nahrávek, které právě různé dialekty dokumentují.
„Když vznikaly vizuály k našemu projektu, chtěla po mně jejich autorka Alena Vondráková nějaké zajímavé slovo, které má spoustu verzí,“ svěřila se jedna z autorek projektu Marta Šimečková z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A hned doporučila slunéčko sedmitečné. To má v nářečích nejméně 150 označení. Třeba bedruška, marunka, kokorunka, pinkalinka, bábrlinka, ale i boží kravička či boží ovečka.
V projektu Staň se superdialektologem se tvůrci snaží přesvědčit školáky, aby nahráli třeba své příbuzné a poslali nahrávku dialektologům. Ti nahrávky zpracují a chtějí s jejich pomocí vytvořit také podrobnou nářeční mapu České republiky. „Už teď jich přicházející desítky,“ dodává odbornice. Podrobné instrukce najdete na stránkách projektu.
Rozhlasová soutěž přibližuje nářečí už deset let
Český rozhlas Brno vysílá každý pracovní den netradiční přiblížení nářečí a nářečních slov. Soutěž Jak se u nás mluví už za tu dobru zahrnula tisíce slov. Nyní každý pracovní den v 7:10.
Podle Šimečkové platí, že Morava je na nářečí výjimečně bohatá. Za mimořádně zajímavým místem je ale potřeba zajet na severovýchod do příhraničí s Polskem. Tam se do dialektů míchají nejen vlivy češtiny a polštiny, ale i slovenštiny či němčiny.
Brněnské dialektologické oddělení je na Akademii věd ČR jediným. Zaměstnává 11 odborníků a pokrývá celé území státu, podobné pracoviště v Praze už zaniklo.
Přežijí tuzemská nářečí rok 2050? Proč se vůbec snažit o jejich zaznamenání? A z jakého důvodu dialektologové příliš nechtějí zpracovávat jadrnější výrazy? Více v rozhovoru s Martou Šimečkovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
