Regionální mluva a folklór lidi spojuje. S dialektoložkou Martinou Ireinovou o nářečí
Za horama svitá, bode brzo den – poznáte, o jaké nářečí se jedná? Na Moravě nacházíme jazykové poklady, ale jak moc jsou nářečí v dnešní době aktuální a nestala se už spíše přežitkem?
„Nářečí, to jsou naše kořeny. Je to něco, co nás spojuje s místem, odkud pocházíme,“ zamýšlí se nad významem regionální mluvy dialektoložka Martina Ireinová. Navzdory tomu, že již před 150 lety tehdejší jazykovědci předpověděli, že do konce 19. století nářečí z běžné mluvy zcela vymizí, zatím se nářeční rozdíly stále drží. A to i v regionech, kde místní tvrdí, že žádné nářečí dávno neexistuje. Pouhým poslechem projevu mluvčího lze dost často odhalit, z které oblasti pochází – a to i přesto, že se snaží ze všech sil mluvit spisovně.
„Nářečí má úzkou souvislost s folklorem. Nejvýrazněji se udržuje tam, kde lidé dbají na místní tradice, na lidovou kulturu. Regionální mluva a folklór lidi spojuje. Je to takový jednotící prvek a jejich lokální identita,“ vysvětluje Martina Ireinová z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český a autorka knihy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí.
Je zároveň spoluautorkou stejnojmenné výstavy, která je momentálně k vidění ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Expozice vznikla u příležitosti 70. výročí založení Dialektologického oddělení v Brně a nabízí návštěvníkům ukázky nářečí z celé České republiky, nářeční mapy a spoustu informací o tom, jak se dřív žilo a hospodařilo. Nejstarší záznamy nářečních jevů vznikaly na přelomu 50. a 60. let minulého století. Tehdy řada respondentů používala dialekt jako běžný jazyk.
I když je budoucnost nářečí nejistá, je důležité udržovat ho v povědomí a předávat dalším generacím. „Někdy jen stačí si udělat čas, sednout si s babičkou a dědou, povídat si s nimi a poslouchat jejich vyprávění. Dozvíte se spoustu věcí o nich, o rodině a lokalitě, ve které žijete,“ dodává Ireinová.
Jak byste přeložili „Ho vuduvudo“? Kde vám řeknou, že jste „tróba“? A proč, když řeknete „Jsem z Olomouce“, tak vám nejspíš místní neuvěří? Poslechněte si rozhovor Jarky Eliášové i nářeční ukázky.
Související
-
Kvíz: Rozumíte moravsky?
Morava je regionem mnoha nářečí. Vyzkoušejte si, jak rozumíte některým vybraným „špekům“ z moravských dialektů.
-
Nářečí se podobá reliéfu krajiny. Kde se začínají zvedat hory po okrajích Čech, tam nářečí zůstává
Dnes je s námi v rozhlasovém studiu naše krkonošská redaktorka, milá kolegyně a spolupracovnice Eliška Pilařová. Budeme se spolu povídat o krkonošském nářečí.
-
Slovník nářečí českého jazyka
Dialektologické oddělení sídlí v Brně, ale Slovník nářečí českého jazyka je dostupný odkudkoli na světě, protože je online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.