Slaví Vietnamci v České republice Vánoce? I to se dozvíte z rozhovoru s Veronikou Ngo

O Vánocích by nikdo neměl zůstat sám – tak se to říká, ne? Měli bychom myslet nejen na své nejbližší, ale i na všechny, kteří by mohli zůstat sami nebo opomíjení, na okraji. A darovat jim třeba naši pozornost a chvíli našeho času – to je vlastně to nejcennější.

Spisovatel Jiří Kratochvil vypráví ve svém fejetonu o „vánočních strýčcích“, které přiváděl jeho otec ke štědrovečerní večeři. Jednou to byl strýček Matěj ze Židenic, pak strýček Lojza z Maloměřic. Vždycky přinesli dětem nějaké dárečky a zároveň na ně taky pod stromečkem čekal dáreček. Ale kdo byli ti neznámí vánoční strýčci? A stalo se to vůbec?

Knížky pro ty, kteří nezapadali

Když studentka JAMU Adéla Ryvolová natáčela s česko-vietnamskou umělkyní Veronikou Ngo v předvánočním čase, zeptala se jí samozřejmě i na to, jestli ona sama – či Vietnamci v České republice vůbec – slaví taky Vánoce.

Ale mluvily spolu především o Veroničině ilustrované knize Slyším, že se liším, která je „určena všem, kteří nezapadali, a přesto si své místo našli. A také těm, kteří ho ještě hledají“. Kniha vypráví příběh Vandy, která stojí mezi dvěma kulturními světy svých rodičů a učí se chápat vlastní sílu a hodnotu.

Dozvíte se také, co zjistila Veronika Ngo, když pro svou diplomovou práci dělala výzkum uvnitř vietnamské komunity v České republice. A pokud vás to vše zaujme, můžete přijít  na křest knihy Slyším, že se liším. Uskuteční se ve středu 14. ledna v 17 hodin v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné ulici v Brně.