Padesát zajíců panáčkujících na sněhu při zatmění měsíce inspirovalo Radka Štěpánka ke sbírce básní v próze

12. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Básník, publicista a redaktor brněnského nakladatelství Host Radek Štěpánek

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Básník, publicista a redaktor brněnského nakladatelství Host Radek Štěpánek vydal nedávno v nakladatelství Dobrý důvod sbírku básní v próze nazvanou Velké obcování. Pro rozhlasový magazín Zelný rynk s ním redaktorka Alena Blažejovská natočila autorské čtení výběru z této knížky a taky rozhovor.

Zajímalo ji, jestli označení těchto textů jako básně v próze podle autora odpovídá. Nebo jsou to snad poetické prózy, či literárně stylizované deníkové záznamy?

„Jako deníkové záznamy jsem to nepsal,“ říká Radek Štěpánek. „Pracovně jsem tomu říkal básně v próze, ale nejsem literární vědec, takže to nedokážu sám posoudit. Někdy tomu říkám prostě texty. Mělo to ten účel, abych se dozvěděl, jak vlastně tvořit verš, protože to bylo v době, kdy jsem přestal intuitivně tušit, jak se verš tvoří. Ustoupil jsem proto k těmto textům, kde verše nejsou, a hledal jsem vnitřní rytmus, který ty texty doufám mají.“

Myšlenka na knížku

Psal je Radek Štěpánek s myšlenkou na knížku, nebo spíš sám pro sebe? – „Psal jsem je s myšlenkou na knížku, ale dlouhou dobu jsem nevěděl jak to uchopit. Nakonec z toho vznikly tři rukopisy, tři různé knížky, které jsme potom při práci s redaktory Janem Frolíkem a Martinem Stöhrem dali dohromady.“

Co znamená název Velké obcování? – „Jeden z textů nese tento název. Pracovní název byl Krok a dech, chtěl jsem tím vyjádřit pohyb a připoutání k zemi a k tomu tady a teď. Ale Martin Stöhr říkal, že se mu víc líbí název Velké obcování, a zjistil jsem, že měl pravdu. Vymyslel název, který je pro tu knížku mnohem výstižnější,“ přiznává Radek Štěpánek.

Zajíc

„Odkazuje to k úžasnému zážitku, který jsem měl. Mám hrozně rád zajíce a v jižních Čechách, v oblastech, odkud jsem, jich moc není.  Ale dva roky zpátky jsme jednou jeli kolem Nové Říše, zrovna bylo zatmění měsíce. A těsně předtím, než se měsíc začal zatmívat, byla noc, jsme viděli na pláni pokryté sněhem čtyřicet nebo padesát zajíců, kteří tam panáčkovali a koukali. Měsíc zářil nad nimi a pro mě to byl neskutečně magický obraz. V přeneseném smyslu jsem to použil jako název pro ty texty, ve kterých vyjadřuju intimní prožívání všech bytostí, které na světě potkávám, entit živých i neživých, s nimiž nějak intimně spolu-jsem tady. Proto Velké obcování.“

Spustit audio

Související