Masarykův les má sto let, nabízí ale stovky výletů. Vyrazte na ně s Českým rozhlasem Brno

Kraj lesů, vod a strání. I takové pojmenování dostala krajina severně od Brna. Komplex Masarykova lesa je nejen tuzemský unikát. Český rozhlas Brno přibližuje v následujícím seriálu jeho kouzla.

V roce 2023 uplyne sto let od vzniku lesního komplexu, o který pečuje Školní lesní podnik Masarykův les. Nejen pro potřeba studentů a pedagogů Mendelovy univerzity. Lesy se staly místem pro romantické i vzdělávací procházky, zamyšlení, odpočinek i sport nebo i pro svatby.

Čtěte také

Pro turistku Hanu Varmužovou je Masarykův les cílem několikanásobným. Krajinu, kterou má na dosah ze svého domova v brněnské Líšni, miluje. Dokonce se tam podílí i na obnově turistického značení. V neposlední řadě se přihlásila ke studiu univerzity třetího věku právě na Mendlově univerzitě a zdokonaluje se tam ve znalostech lesů.

Bylo proto logické, že právě ji moderátor Borek Kapitančik pozval k tomu, aby u příležitosti jubilea po krásách lesa ve vysílání provázela. „Jsou to lesy, kde má snad každé zákoutí své kouzlo, svůj příběh. Kde každou chvíli očekáváte, že vám přes cestu přeběhne Liška Bystrouška nebo se tam objeví strom, jehož název musíte hned vypátrat,“ připomíná Varmužová.

Resslův pomník se nachází v Těsnohlídkově údolí

V lesích opečovávaných školním podnikem návštěvníci najdou desítky památníků a upravených studánek. A není to zdaleka jen oblíbená studánka U buku mezi brněnskými čtvrtěmi Soběšice a Útěchov. Své místo v Masarykově lese má v podobě více či méně tradičních pomníků i mnoho osobností, ať už lesníků, vědců, ale i básníků a dalších osobností. Vždyť je to kraj, odkud pochází tradičně i brněnský vánoční strom.

Vyrazte proto v našem seriálu za krásami Masarykova lesa, jeho arboret, studánek, palouků i hájoven, za příběhy radostnými i smutnějšími. Na vlnách rozhlasu každý pátek odpoledne, na webu – a samozřejmě i v terénu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.