Lesu zdar! ŠLP Křtiny slaví 100 let. „Za pestrost univerzitních lesů vděčíme našim dědečkům,“ říkají lesníci

Arboretum Křtiny|foto:Ludmila Opltová, Český rozhlas

Dříve to byl liechtensteinský majetek, který potom československý stát předal do správy tehdejší Vysoké školy zemědělské. „Pořád z toho profitujeme. Říkáme tomu liechtensteinská směs – je to pestré a bohaté, druhově i strukturně. Máme lesy na školním lesním podniku díky tomu, jak chytří byli naši dědečkové,“ říkají v Apetýtu jeho hosté Lumír Dobrovolný a Radek Pokorný.

O lese se říká, že když je nám nejhůř, máme tam jít zhluboka dýchat a koukat do zeleně. Do lesa tak chodí různé skupiny lidí a mají různé požadavky. „Těch cílových skupin potkáváme mnoho. Můžou to být turisti, koňáci, cyklisti, houbaři, myslivci – každý má svůj úhel pohledu. Pak je tam vlastník lesa a ten zase více upřednostňuje produkční funkci. A nakonec lesník, který by měl všechny skupiny vstřebat a tomu lesu dát tvář, vtisknout mu ráz. Lesník je zároveň i architektem.“

Jak se dívají lesníci na nezodpovědné chování v lese? „Kromě odpadků vnímáme možná závažnější věc, a to je porušování bezpečnosti. Děláme těžbu, provádíme právo myslivosti a lidé jsou často nezodpovědní – chodí například pod kácené stromy. Narušování lesnického provozu vnímáme velmi zásadně. Včetně třeba nelegálních single trailů, kterých je spoustu a třeba i přes přírodní rezervace,“ upozorňuje Dobrovolný.

„Já to někdy beru jako chybu na naší straně, že bychom měli komunikovat více s veřejností a říkat lidem, co lesník vlastně dělá. Snažíme se víc věnovat tzv. lesnické pedagogice,“ doplňuje Pokorný.

Z jakých států se k nám jezdí dívat na pestré lesy? A co dělat pro to, aby lesy zůstaly i pro příští generace? I na to odpovídali Lumír Dobrovolný a Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Poslechněte si rozhovor!