Laty neboli bramborové placky
Laty – tak to je název receptu, který jsme dnes vybrali opět z dopisů vás posluchačů.
A co jsou tedy laty a jak na ně?
Podstatou jsou dobře uvařené brambory. Hlavně nesmí být nové.
- Množství brambor podle potřeby uvaříme ve slupce a necháme vystydnout.
- Poté brambory oloupeme a všechny pomeleme na masovém mlýnku.
- Na vále pak s přidáním mouky vytvoříme bramborové těsto, malinko osolíme.
- Těsto by mělo být vláčné, ale nelepivé.
- Poté uloupneme kousek a rukou rozválíme hada - v průměru by měl mít asi 3 nebo 4 centimetry.
- Hada pak nakrájíme na části dlouhé asi 2 centimetry.
- Každý díl pak pomoučíme, aby se k sobě vzájemně nelepily.
- Z každého kousku pak vyválíme jemnou placku (chce to cvik a rozvalovat od středu tak, aby placka byla kulatá a netrhala se).
- Placká má mít v průměru asi 20 až 30 centimetrů.
- Rozválenou placku pak rukou překlopíme na rozpálená kamna, případně tedy na suchou pánev.
- Když je placka zespodu správně propečená, udělají se na její vrchní části bubliny.
- Poté placku převrátíme a opečeme i z druhé strany.
- Upečené laty, neboli bramborové placky, skládáme do hrnce, na jehož dno dáme utěrku.
- Jakmile jsou laty v hrnci naskládané, přikryjeme hrnec pokličkou, laty jsou tak mírně zapařené a vláčné.
- Poté placky plníme například mletým mákem smíchaným s cukrem, nebo jen s cukrem, nebo kombinací povidel a máku. Potřené náplní smotáme do ruličky.
Tip: Podle receptu pana Josefa se ještě před naplněním a smotáním dají laty pěkně na vál a potřou se zlehka vřelým sádlem.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.