Nečekali jsme, že chystáme územní plán na tak dlouho, říká někdejší brněnský primátor
Brněnský územní plán je nejstarší v republice a náhrada už je potřeba, soudí muž, který stál u jeho vzniku. Přesto souhlasí s tím, že nástupce dokumentu politici neschválili.
Václav Mencl (ODS) byl brněnským primátorem v letech 1990 až 1992 a během funkce i poté se podílel na vzniku brněnského územního plánu. Dokument zastupitelé schválili v roce 1994 a předpokládali, že na začátku století jej nahradí nový. Dosud se tak nestalo.
„To jsme nečekali, že ho budeme stále mít,“ připouští čerstvý osmdesátník, který byl poté zákonodárcem i náměstkem ministrů. A teď je předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Profesí však je architekt a urbanista.
Místo obřího zářezu má díky plánu Brno tunely
Územní plán v roce 1994 podle něj řešil mnoho zásadních věcí, od polohy nádraží přes trasu dálničního přivaděče k výstavišti. Takzvaná Pražská radiála měla původně vést ne tunely, ale hlubokým zářezem. Od té doby prošel územní plán aktualizacemi, ale platí stále.
Čtěte také
Přesto Václav Mencl tvrdí, že chápe, proč politici schválení nového dokumentu oddálili. Zmiňuje třeba problém s trasováním vysokorychlostních tratí nebo špatné řešení připomínek. Doplňuje však, že celý proces přijímání plánu je podle současných předpisů příliš komplikovaný.
A také stavební zákon nemyslí na specifika největších měst. Praha má své stavební předpisy, ale Brno, Ostrava a Plzeň by měly teprve dostat právo je vydávat. „Je to důležité třeba pro blokovou zástavbu, tedy zástavbu celých bloků, která velká města odlišuje,“ soudí.
Studenti v Brně předehnali Vídeň i Prahu
Václav Mencl připomíná, že první svobodně zvolené zastupitelstvo po roce 1989 před Brno postavilo několik cílů spojených se zánikem zastaralého průmyslu. „Tím prvním byla podpora vysokého školství,“ říká. A hned dodává, že Brno má teď jednoho studenta na pět obyvatel, což je mimořádné. „Ve Vídni, která se označuje za studentské město, je ten poměr jeden student na deset obyvatel, v Praze podobně,“ dodává.
Druhým aspektem byl vznik Technologického parku Brno. „Ten do Brna přivedl mimo jiné IBM. A kde byla IBM, bylo otevřeno pro další zájemce,“ míní bývalý primátor. Připomíná přitom zásluhy brněnského rodáka Franka Lampla, který pomohl propojit Brno se sítí technologických parků firmy Bovis.
Jak se z Brna stala justiční metropole a jaký podíl na tom mají Slováci? Jakou chybu město udělalo? A jak je to s politickými dynastiemi v naší politice, k níž Václav Mencl patří? Více v rozhovoru z pořadu Den na Moravě.
Související
-
Unikátní encyklopedie dějin Brna má zálusk na historii spolků i staré mapy
K osmdesáti tisícům hesel v Internetové encyklopedii dějin Brna přibydou další. Jedinečná databáze informací o moravské metropoli se letos zásadně rozroste.
-
Host Dne na Moravě: Dagmar Lastovecká
Dagmar Lastovecká, právnička a soudkyně Ústavního soudu, historicky první brněnská primátorka a pak senátorka, slaví významné kulaté narozeniny.
-
Zahrady versus velká voda. Obyvatelé Maloměřic kritizují návrh nového územního plánu Brna
Majitelé čtyř desítek zahrad u řeky Svitavy v Brně nesouhlasí s návrhem protipovodňových opatření. Nelíbí se jim, že přes pozemky má vést asi metr vysoký val.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka