Nečekali jsme, že chystáme územní plán na tak dlouho, říká někdejší brněnský primátor

Václav Mencl (ODS) byl brněnským primátorem v letech 1990 až 1992 a během funkce i poté se podílel na vzniku brněnského územního plánu. Dokument zastupitelé schválili v roce 1994 a předpokládali, že na začátku století jej nahradí nový. Dosud se tak nestalo.

„To jsme nečekali, že ho budeme stále mít,“ připouští čerstvý osmdesátník, který byl poté zákonodárcem i náměstkem ministrů. A teď je předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Profesí však je architekt a urbanista.

Místo obřího zářezu má díky plánu Brno tunely

Územní plán v roce 1994 podle něj řešil mnoho zásadních věcí, od polohy nádraží přes trasu dálničního přivaděče k výstavišti. Takzvaná Pražská radiála měla původně vést ne tunely, ale hlubokým zářezem. Od té doby prošel územní plán aktualizacemi, ale platí stále.

Čtěte také

Brněnští zastupitelé neodkývli územní plán. Městu zůstává ten z roku 1994

Přesto Václav Mencl tvrdí, že chápe, proč politici schválení nového dokumentu oddálili. Zmiňuje třeba problém s trasováním vysokorychlostních tratí nebo špatné řešení připomínek. Doplňuje však, že celý proces přijímání plánu je podle současných předpisů příliš komplikovaný.

A také stavební zákon nemyslí na specifika největších měst. Praha má své stavební předpisy, ale Brno, Ostrava a Plzeň by měly teprve dostat právo je vydávat. „Je to důležité třeba pro blokovou zástavbu, tedy zástavbu celých bloků, která velká města odlišuje,“ soudí.

Studenti v Brně předehnali Vídeň i Prahu

Václav Mencl připomíná, že první svobodně zvolené zastupitelstvo po roce 1989 před Brno postavilo několik cílů spojených se zánikem zastaralého průmyslu. „Tím prvním byla podpora vysokého školství,“ říká. A hned dodává, že Brno má teď jednoho studenta na pět obyvatel, což je mimořádné. „Ve Vídni, která se označuje za studentské město, je ten poměr jeden student na deset obyvatel, v Praze podobně,“ dodává.

Druhým aspektem byl vznik Technologického parku Brno. „Ten do Brna přivedl mimo jiné IBM. A kde byla IBM, bylo otevřeno pro další zájemce,“ míní bývalý primátor. Připomíná přitom zásluhy brněnského rodáka Franka Lampla, který pomohl propojit Brno se sítí technologických parků firmy Bovis.

Jak se z Brna stala justiční metropole a jaký podíl na tom mají Slováci? Jakou chybu město udělalo? A jak je to s politickými dynastiemi v naší politice, k níž Václav Mencl patří? Více v rozhovoru z pořadu Den na Moravě.