Encyklopedie dějin Brna má zálusk na historii spolků i staré mapy, už teď je největším zdrojem informací o městě

Ve vysílání Českého rozhlasu Brno připravované okruhy prozradila vedoucí tvůrčího týmu brněnské encyklopedie Irena Loskotová. Databáze příští rok oslaví dvacet let veřejného fungování a loni se pro ni podařilo získat zásadní podporu města Brna.

Irena Loskotová, Encyklopedie Brna|foto:Miloš Šenkýř, Český rozhlas

Brněnská radnice na encyklopedii bude pravidelně přispívat a zázemí vytvořila v Muzeu města Brna, kde kdysi plán na databázi vznikl. „Díky tomu můžeme naplnit naše přání vytvořit nové sekce encyklopedie,“ říká Loskotová. A těmi by měla být historie brněnských spolků a také úzké propojení s mapami včetně těch historických. „Pokud se vše podaří, bude to ještě letos,“ doplňuje.

Autoři nadále budou pracovat jako dobrovolníci. A stále odmítají, aby projekt oceňovaný desetitisíci návštěvníků byl také nosičem reklamy, která by komplikovala jeho čtení.

Brněnská wikipedie? Ne tak docela

Brněnská encyklopedie má v současné době na osmdesát tisíc hesel věnovaných osobnostem, ulicím, událostem, stavbám, sochám či pamětním deskám a školám. Doplňuje ji databáze literatury o Brně a v tuto chvíli dvacet tisíc fotografií ze současnosti a historie Brna.

Pro srovnání – česká verze Wikipedie má těch hesel něco přes půl milionu. Označení za brněnskou wikipedii její tvůrce neuráží. „Každý projekt ale funguje jinak,“ zdůrazňuje. I brněnskou encyklopedii tvoří dobrovolníci, ale na rozdíl od wikipedie pocházejí z řad odborníků. Jsou to historici, archiváři a zástupci mnoha dalších profesí včetně třeba fanoušků dopravy. A přidali se k nim i studenti Masarykovy univerzity.

Vše stojí na výborném autorském týmu

Zajímavé je, že z tvůrčího týmu, který encyklopedii před více než dvaceti lety dal základy, nikdo neodešel. Všichni jí zůstali věrní, včetně historiček Mileny Flodrové (ta přispívá i ve svých 88 letech) nebo Miroslavy Menšíkové.

Právě vynikající tým je to, co Brnu mohou jinde závidět. Podobně jako v Brně vznikla podobná encyklopedie například v Hodoníně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ostravě a v Plzni. Všechna tato města mají své encyklopedie postavené na základech a zkušenostech té brněnské. A stále s ní spolupracují.

Naopak byla i velká města, která byla ochotna dát do podobného projektu až miliony korun. Rozjet se jim ale nepodařil právě proto, že nenašla podobný tým nadšenců, jaký funguje v Brně.