Rozhovor s autorkou internetové encyklopedie dějin města Brna
Setkání s tvůrci Internetové encyklopedie dějin města Brna. Mezi třemi „vyslanci“autorského kolektivu nebude chybět brněnská historička Milena Flodrová. Moderuje Jarka Vykoupilová
Brněnská historička se zaměřením na město Brno a jeho okolí, autorka řady knih a odborných článků o brněnském místopisu, historii, osobnostech či památkách, to vše je Milena Flodrová.
Počátky encyklopedie sahají do roku 1994, kdy se začalo uvažovat o tom, že by si Brno zasloužilo nové zpracování svých dějin. O pět let později se všechny dostupné záznamy začaly převádět z knižní do elektronické podoby.
Oficiálně začala encyklopedie vznikat v roce 2001. Tehdy to ale byla spíše jen databáze. Její autorky neměly ještě vůbec přístup k internetu, a tak musel databázi naprogramovat jejich kolega z neziskové společnosti Archaia Brno.
Dnešní podobu začala databáze získávat po třech letech. Zpočátku byla přístupná jen autorům, širší veřejnost do ní nahlédla poprvé až v roce 2004.
Databáze vznikla symbolicky ke 100. výročí založení Brněnského muzea. Všichni autoři se na ní podílí bez nároků na odměnu, práci vykonávají čistě z vlastního nadšení pro věc.
Původně měla encyklopedie 3 000 hesel a 800 obrazů, dnes už čítá 50 000 hesel a 16 000 obrazů. Dostupná je na webové adrese: encyklopedie.brna.cz
Související
-
Brno udělilo 15 cen města a 5 čestných občanství – to získali Rychetský, Cikrle, Brom i Flodrová
Patnáct osobností obdrželo 25. ledna Ceny města Brna. Zástupci magistrátu je předali při ceremoniálu na Nové radnici. Součástí bylo i udílení čestných občanství.
-
Historička Milena Flodrová: Z Brňáka se může stát Brňan, obráceně je to téměř vyloučené
Jak rozlišuje Milena Flodrová Brňany a Brňáky? Z Brňáka se může stát Brňan, obráceně je to téměř vyloučené. To je myšlenka, kterou se roky snaží uplatňovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
