Zahrady versus velká voda. Obyvatelé Maloměřic kritizují návrh nového územního plánu Brna

27. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Řeka Svitava v Brně-Maloměřicích

Majitelé čtyř desítek zahrad u řeky Svitavy v Brně nesouhlasí s návrhem protipovodňových opatření. Nelíbí se jim, že přes pozemky u rodinných domů ve čtvrti Maloměřice má vést asi metr vysoký val. Poslali kvůli tomu námitky k návrhům vznikajícího územního plánu, ale neuspěli. Brněnský magistrát obyvatele ujišťuje, že podoba protipovodňových opatření ještě není definitivní. Lidem ale ujištění nestačí a chtějí se dál bránit.

„Bydlím tady od roku 1955 a největší povodeň tu byla v roce 1997. Tehdy byla voda tak v půlce zahrady. A plot mám asi dva metry od řeky. Kvůli tomu valu bych přišla asi o třetinu zahrady,“ říká obyvatelka Maloměřic Zuzana Rožcová. Rodinný dům s podlouhlou zahradou má blízko řeky Svitavy. Ona a její sousedé podél řeky se spojili a navržená protipovodňová opatření odmítají.

Řeka Svitava v Brně-Maloměřicích

Jako třeba manželé Ludmila a František Kutálkovi, kteří by přišli o půlku zahrady. „Nám mají být vyvlastněny zahrady a přitom má být zrušena inundační plocha, která už tady je. To je prostor, který už teď plní funkci přírodního protipovodňového opatření a tento prostor by byl zklikvidován. To považujeme za zcela absurdní, když stejné prostory má město v záměru vytvářet na úkor našich pozemků,“ kroutí hlavou Kutálkovi.

Se sousedy posbírali na 300 podpisů a podali námitky proti prvnímu i druhému návrhu územního plánu. Plocha, o které mluví, má rozlohu asi 3,5 hektaru a pozemky patří developerské firmě. Dlouhodobě jsou určené k výstavbě. Bez protipovodňových opatření tam ale stavět nejde. Val má vést podél pozemků tak, aby budoucí byty ochránil.

„Žádáme o územní rozhodnutí a stavební povolení na ta samotná protipovodňová opatření. Až budou povolena a my je postavíme a zkolaudujeme, tak teprve pak můžeme žádat Povodí Moravy a úřady o vymazaní našeho pozemku ze záplavových zón. Až pak můžeme začít projektovat to, co tam chceme postavit, tedy bytové domy. Ale to je od nás zhruba pět let daleko,“ říká šéf developerské společnosti Tomáš Kaláb, že několik let chystaný projekt bude ještě roky trvat. V tuto chvíli tam jeho firma chce postavit 4 bytové domy a 20 rodinných domů.

Místním obyvatelům se ovšem nelíbí, že zatímco oni o kusy pozemků přijdou, parcely investora zůstanou chráněné. „Od města nebo kanceláře architekta pořád slyšíme to samé. Na naše námitky poslané proti návrhu územního plánu jsme odpověď nedostali. Nerozumíme tomu, je to absurdní,“ vysvětlují Kutálkovi.

V gesci KAMu

Protipovodňová opatření v Brně připravuje Kancelář architekta města Brna. Přesněji vedoucí oddělení Městské infrastruktury Radim Vítek. Podle něj navržená opatření nefungují tak, že by jedna prázdná plocha zadržela vodu a situace níže podél toku řeky by se tím zlepšila.

„Ta plocha, kde má dojít k výstavbě, je teď v záplavovém území. Ale samozřejmě to by fungovalo jen při nástupu povodňové vlny, kdy by se to území zalilo, ale při špičkových průtocích by to vliv na rozložení protipovodňové ochrany nemělo. Vybudováním jednoho úseku nemůžeme zhoršit odtokové poměry, abychom neohrozili nemovitosti níže po proudu řeky,“ vysvětluje Vítek. Kdyby parcely developera zůstaly stále prázdné a využité třeba jako přírodní park, mohly by podle Vítka sice nějakou vodu pojmout, v celoměstském měřítku by to ale efekt nemělo.

Protipovodňová opatření, Brno-Maloměřice

Český rozhlas požádal o vyjádření k problému i Povodí Moravy, jeho mluvčí ale odkázal na kancelář architekta. Stejně jako zástupci dvou vysokých škol (Vysoké učení technické v Brně a Technická univerzita Ostrava), kteří se na vodohospodářskou infrastrukturu specializují.

Protipovodňová opatření, Brno-Maloměřice

Povodňový model města

Radim Vítek z kanceláře architekta zároveň říká, že ve městě existují jiné lokality podél řeky, kde je nutné protipovodňová opatření postavit dřív, než u řeky Svitavy v Maloměřicích. Na tuto etapu podle něj přijde řada nejdřív za deset let, kdy se začne projektovat. Mezitím taky vzniká nový matematický povodňový model města, který zpřesní nutná opatření na obou velkých brněnských řekách. Rada města Brna ho objednala koncem září.

„Nový model bude přesnější než ten, který máme teď, a pomůže třeba k tomu, abychom věděli, že pokud někde hráz o dva metry přiblížíme nebo oddálíme od břehu, tak jaký to bude mít rozliv, případně jak ta hráz bude muset být vysoká,“ upřesňuje náměstek primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL, v čem by měl být nový model za maximálně dva miliony korun lepší než současný.

Vyvlastnění jako poslední možnost

Protipovodňová opatření na řece Svitavě nakreslená v návrhu územního plánu vychází ze dvou dokumentů: generelu odvodnění města z roku 2009 a na něj navazující studie z roku 2015. Jsou taky v souladu se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje, jejichž platnost tento týden potvrdil soud, které vychází ze stejných dokumentů. Kancelář architekta města Brna ujišťuje, že až na Maloměřice přijde čas, bude se snažit s lidmi dohodnout na konkrétním řešení. I když jsou pozemky obyvatel v územním plánu označené jako určené k vyvlastnění, toto je podle kanceláře až krajní a poslední možnost, jak se k parcelám dostat. V návrhu územního plánu je možnost vyvlastnění zakreslená proto, že protipovodňová opatření jsou veřejně prospěšnou stavbou.

Místní obyvatelé se přesto chtějí bránit dál. Fakt, že územím, kde bydlí, se budou projektanti zabývat nejdřív za deset let, je neuchlácholil. „Všechny ty argumenty jsme slyšeli několikrát. Chceme to řešit teď, když je ještě možné územní plán změnit, když k tomu je příležitost,“ jsou odhodlaní sousedé.

Brno a územní plán

Brno má několikrát aktualizovaný územní plán z roku 1994. První návrh nového územního plánu po ještě dřívějších soudních sporech byl hotový koncem roku 2019. V roce 2020 se konalo veřejné projednání prvního návrhu. Přišlo proti němu 8 tisíc podání (asi 36 tisíc připomínek nebo námitek). Druhé veřejné projednání se konalo v roce 2021, lidé už komentovali návrh upravený podle připomínek z prvního kola, poslali na 4 tisíce podání. Magistrát pak kvůli silné kritice ze strany městských částí a taky části obyvatel (například kvůli záměru postavit na Kraví hoře novou městskou nemocnici) rozhodl o vzniku třetího návrhu územního plánu, se kterým původně nepočítal. Tento návrh bude zveřejněný nejpozději 5. listopadu, veřejné projednání je v plánu na 7. prosince. Připomínkování skončí 14. prosince. Brňané se ale budou moct vyjadřovat jenom ke zhruba padesáti schváleným změnám, které budou v dokumentu vyznačené. Nový územní plán musí Brno podle zákona schválit nejpozději příští rok. Poté může dokument opět aktualizovat.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související