Návrh nového územního plánu města Brna podrobně. Jak bude vypadat Brno budoucnosti?

Návrh nového územního plánu v březnu zveřejnil Magistrát města Brna. Obsáhlý dokument vytvořila Kancelář architekta města Brna, která na něm od konce roku 2018 pracovala a je klíčový pro další rozvoj města.

Stanovuje možnosti nové výstavby, která dosud není možná. I proto, že v Brně zatím platí územní plán z roku 1994. I když je několikrát aktualizovaný, současným požadavkům města nevyhovuje.

Práce do roku 2022

„Ty starší územní plány byly ‚přeurčené‘, říkaly velmi přesně to, co kde musí být. Ty současné jsou velice flexibilní. Smířili jsme se s tím, že se město nedá na 100 % naplánovat. A abychom nemuseli neustále dělat změny nebo nové územní plány, tak do něj musíme vložit jakousi flexibilitu, nějakou možnost toho, aby se rozvíjel bez přesného určení, jak to přesně má být,“ vysvětluje hlavní městský architekt Michal Sedláček.

Lidé můžou první návrh územního plánu připomínkovat do 24. června. Veřejné projednání v zastupitelském sále je v plánu na 17. června. Původní květnové termíny město zrušilo a lhůty o měsíc prodloužilo i po upozornění ministerstva vnitra. „Už dříve jsme říkali, že květnové termíny nejsou definitivní a že v závislosti na aktuální situaci je můžeme posunout. Kdybychom ale museli lhůty prodlužovat až do léta, nebo do podzimu, pak je harmonogram přijetí nového územního plánu narušený a museli bychom požádat parlament o prodloužení platnosti současného plánu, který má vypršet na konci roku 2022,“ připomíná radní Filip Chvátal z KDU-ČSL.

Kancelář architekta města Brna očekává, že lidé v prvním kole pošlou asi tři tisíce připomínek. Ty autoři územního plánu zpracují, stejně jako v něm zohlední i aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, kterou mají zastupitelé schvalovat na podzim. Poté vznikne druhý návrh územního plánu, opět bude k dispozici k připomínkování. Celý proces je popsaný na webu www.upmb.brno.cz, kde je návrh plánu zveřejněný. K podávání námitek vznikl i nemagistrátní web spolku Otevřené Brno na stránkách www.uzemniplanbrno.cz, kam do mapy lidé zanáší změny, které se jim nelíbí.

Tramvají do Přízřenic a z Vídeňské na Cejl

Nový územní plán ukazuje, jak by v příštích letech mohla vypadat dopravní mapa Brna. Dopravní inženýři navrhli třeba úplně novou pětikilometrovou trať z Vídeňské ulice na Cejl. Začíná zhruba u zastávky Hluboká, odtud vede k Heršpické ulici, kopíruje trasu železniční vlečky mezi H-Parkem a věží AZ Tower. Pak se stáčí směrem do centra, míří k novému hlavnímu nádraží u řeky Svratky. Kolem Zvonařky koleje zamíří k Hladíkově a Masné ulici a přes průmyslové areály kolem Křenové ulice se trať dostává k řece Svitavě, podél které vede až na Cejl, kde se napojí na stávající trať.

Nová tramvajová trať Vídeňská-Cejl

„Ta trať vede hlavně přes brownfieldy, tedy území, která jsou určená k rozvoji a nové výstavbě. Pokud by se stavěla, tak by jednak umožnila napojení těch daných lokalit, taky by umožnila průjezd tramvají mimo vlastní centrum, protože tramvajový okruh Husova, nádraží, Rooseveltova je docela přetížený. A v neposlední řadě by to zlepšilo návaznosti na nové nádraží. Zdaleka ne všichni totiž jedou do centra, ale třeba i do Zábrdovic a kamkoliv jinam,“ osvětluje význam nové trati dopravní expert z Kanceláře architekta města Brna Martin Všetečka.

Průmyslové areály kolem Křenové nebo Hladíkovy ulice, které zhruba tvoří pás podél řeky Svitavy, patří mezi důležité rozvojové lokality, ze kterých mají vzniknout funkční čtvrti – podobné třeba Nové Zbrojovce, kterou už staví soukromý investor. „Poměrně velká rozvojová plocha pro bytovou výstavbu je na území mezi městskou částí Bosonohy a Nový Lískovec. Pro tu chceme zpracovat zvláštní územní studii. Taky lokalita Kamenný vrch nebo Kaménky v Černovicích. A taky lokalita Přízřenice na Brně-jihu, tato oblast je dlouhodobě v územním plánu držena k rozvoji. A menší rozvojové plochy máme i na území městské části Maloměřice a Obřany,“ jmenuje radní Chvátal.

Tramvaj do Přízřenic

Právě do Přízřenic těsně k Modřicím má vést nová tramvajová trať z Komárova. Novou zástavbu v Bosonohách má dopravně obsloužit tramvaj ze Starého Lískovce. A další menší rozvojovou lokalitou má být Technologický park nebo bývalá kasárna v Řečkovicích podél ulice Terezy Novákové. Obě místa jsou navržená ke stavbě nových kolejí. Ale taky silnic.

Odpor v Medlánkách

Spojnici ulice V Újezdech v Brně-Medlánkách a řečkovických kasáren odmítá medlánecká radnice. „Z klidné lokality na kraji města skoro až venkovského charakteru, v sousedství s přírodou, se stane průjezdní křižovatka, kdy se na rozdíl od jiných obcí nebo městských částí budují obchvaty, aby se tam situace vyřešila, tak se se naopak doprava přivede,“ ťuká si na čelo starosta Medlánek Michal Marek ze sdružení Občané pro Medlánky. Připomíná, že ve špičkách je kruhový objezd v Medlánkách už teď ucpaný auty. A naráží třeba na plánované obchvaty Tuřan, Slatiny – respektive i Šlapanic – anebo Žebětína a Bosonoh.

Napojení Medlánek

Radní Chvátal připouští, že nesouhlas v Medlánkách magistrát očekával. „Toto je už střízlivá varianta silnice, původně měla vést až do Komína a Kníniček. Je potřeba říct, že nový územní plán má být možností pro kompaktní město, prostupné město a město krátkých vzdáleností. Z toho důvodu jsou tyto propojky logické. Ale rozumíme tomu, že můžou generovat i novou dopravu. Budeme se to snažit řešit spíše dopravními opatřeními, než žádostmi o vypuštění těchto opatření,“ říká radní, který má vznik územního plánu politicky na starosti.

Podobné propojky se nelíbí ani lidem na Červeném kopci, na Lesné nebo v Obřanech. Lesnou má na západ spojit nový most s Kociánkou a na východ s Obřanami. To znamená zrušení zahrádek, na nich mají stát byty. „Víme, že městské části s tím nesouhlasí, budeme s nimi ještě jednat. A uvidíme, co vzejde z připomínek občanů,“ dodává Chvátal.

Východní obchvat Maloměřic a Obřan

Co naopak podporuje radnice Maloměřic a Obřan, to je východní obchvat městské části. „Silnice má převést dopravu směřující z Bílovic nad Svitavou a okolí. Obchvat vede východně od ulice Kulkovy za seřaďovacím nádražím, pak dál mostem přes železnici a řeku Svitavu,“ trasuje Martin Všetečka z kanceláře hlavního brněnského architekta. Silnice vede převážně mimo jakoukoliv zástavbu a přes kopec Hradisko.

Obchvat Maloměřic a Obřan

„Obchvat má jednak výhodu, že z Maloměřic a Obřan už nebude špinavá dopravní zatáčka vedoucí do jiných míst v Brně a okolí, a zároveň pomůže i regionální dopravě a umožní lepší napojení pro okolí Bílovic až k velkému městskému okruhu, který tam má stát,“ shrnula už dříve starostka městské části Klára Liptáková z KDU-ČSL, proč projekt podporuje. Připomněla zároveň, že stavba této silnice nemůže začít dřív, než v roce 2033.

Nové vedení VMO

Velký městský okruh silničáři právě staví v Žabovřeské ulici a ještě letos chtějí začít na Tomkově náměstí a v Rokytově ulici. Dál chtějí navázat tunelem pod sídlištěm na Vinohradech s vyústěním v Židenicích u Ostravské ulice. Takto to respektuje i nový územní plán. Mění ovšem trasu jižní části okruhu. Od Bauerovy ulice u výstaviště sice zůstává tunel pod Červeným kopcem. Ruší se ale trasa tunelem pod Komárovem. „Po přestavbě Železničního uzlu Brno by okruh vedl po přerovské trati a směrem z Komárova podjede budoucí odstavné nádraží a dostane se na ulici Jihlavskou,“ doplňuje Všetečka.

Velký městský okruh a Bratislavská radiála

Na území Brna-jihu by se okruh napojil v polích za Kaštanovou ulicí na velkou křižovatku a takzvanou Bratislavskou radiálu. Ta propojí už teď jeden z nejvytíženějších dopravních uzlů, mimoúrovňovou křižovatku dálnic D1 a D2 a bude pokračovat Černovickým hájkem dál do Černovické ulice směrem k Ostravské. „Původně ta radiála měla směřovat do ulice Dornych a po nové městské třídě a ulici Sportovní v podstatě vytvářet analogii pražské magistrály, ale to se dostáváme někdy do 60. let. Před pár lety se ale město dohodlo s Ředitelstvím silnic a dálnic, že se směr do centra potlačí a silnice tudy přes Komárov nepovede,“ dodává Všetečka.

Jižní centrum a nové nádraží

Přestavba Železničního uzlu Brno, tedy desítek kilometrů kolejí ve městě, je v územním plánu zanesená také, včetně nového hlavního nádraží u řeky Svratky, dál od centra města. Vedení kolejí je jasné. Naopak ještě jasné není, jak bude nádraží vypadat. „Protože to nádraží je zatím navrženo jednom dopravně – kolik má být kolejí a podobně. Ale vlastní budova, zastřešení, co je pod tím nádražím, co je před ním a za ním, to navrženo není. To má řešit soutěž, která by ve svém rozsahu investic i odměn byla asi největší v historii Česka,“ vysvětluje hlavní městský architekt Michal Sedláček.

Soutěž má být ve spolupráci se Správou železnic zadaná v nejbližších měsících, kancelář architekta chce znát výsledky příští rok na jaře. Už teď se dá odhadnout, že náklady na vypsání soutěže i na odměny pro autorské týmy budou v řádech milionů korun.

Vlakotramvaj nebo metro?

S novým nádražím a čtvrtí kolem něj je i spjaté vedení dalších tramvajových tratí, třeba prodloužení kolejí z Hybešovy a Husovy ulice. S projektem taky úzce souvisí takzvaný Severojižní kolejový diametr, tedy podzemní dráha pod Brnem. I s ní územní plán počítá. Zjednodušeně jde o dráhu, která má propojit železniční tratě na sever od Brna do Kuřimi a na jihu na Břeclav a Chrlice. Zároveň spojí nové nádraží s centrem města. Ještě ale není úplně jasné, co po této trati bude jezdit. „Prověří se varianta železnice, tedy vlaku, nebo tramvaje, prověří se i varianta segregovaná, tedy to, čemu se dá říkat metro, ale taky varianta kombinovaná,“ nastiňuje Všetečka, na co všechno má odpovědět dva roky chystaná studie proveditelnosti, kterou chce magistrát podle radního Chvátala zadat do konce dubna.

Severojižní kolejový diametr, podzemní dráha pod Brnem

Kombinovanou variantou se myslí vlakotramvaj, což je dopravní prostředek fungující třeba v německých městech. V Česku ale v současnosti žádná nejezdí. Diametr by se totiž mohl napojit v Žabovřeskách zhruba u Rosického náměstí na tramvajovou trať do Bystrce. Kudy přesně podzemní dráha povede, kde bude mít zastávky a jestli půjde o metro či něco jiného, na to má do roka a půl odpovědět právě studie proveditelnosti. Upřesnit má taky dohady o tom, jak bude diametr drahý. Už teď se společně s přestavbou Železničního uzlu Brno mluví o desítkách miliard korun.

Staré známé projekty

Nový územní plán v sobě kromě nových staveb zachovává i některé starší nebo dříve zmiňované projekty. Je to třeba prodloužení tramvajové trati na Lesnou – jednak k Čertově rokli, jednak do Haškovy ulice. Zůstává i trať tunelem na Kamechy, spojka ze Staré osady přes Gajdošovu ulici do Juliánova až k poliklinice Viniční, anebo obnova trati ze Stránské skály do Líšně.

Propojení Staré osady s Juliánovem

Pozměněný je projekt Nové městské třídy, která má od nového nádraží vést přes průmyslové areály kolem Vlněny k Bratislavské ulici, kde vyústí nedaleko Úrazové nemocnice. Po této třídě mají jezdit trolejbusy. Stejně jako takzvané Nové Dukelské z přestavované Zbrojovky v Židenicích směrem k Tomkovu náměstí a okruhu.

Tunel pod Špilberkem

V plánu se počítá i s přímějším vedením tramvajových kolejí z Hybešovy ulice na Mendlovo náměstí, dokonce je stále ve hře i tramvajový tunel těsně pod Špilberkem, který by Mendlovo náměstí spojil s Údolní ulicí. „To je věc, která má dlouhou minulost. Sledovala se někdy od 60. nebo 70. let. Nicméně dosud nepadlo rozhodnutí, že by se tunel měl z územního plánu vyřadit, protože reálně je snazší něco vyřadit, než to vracet zpátky. A v tuto chvíli nelze vyloučit, že budoucí zatížení mezi Českou a Mendlovým náměstím by přetížilo Husovu ulici, nebo že by se třeba objevil nějaký názor, že z Pekařské má být pěší zóna. Proto tam zůstává územní rezerva,“ objasňuje Všetečka. Podobná územní rezerva je zachovaná i na Šumavské ulici – po té by mohla jezdit hromadná doprava, třeba tramvaj, od ulice Veveří i po Dělostřelecké až k plaveckému bazénu za Lužánkami.

Tunel pod Špilberkem

Otazník jménem silnice 43

Malý otazník ještě visí nad trasou silnice číslo 43, proti jejímuž vedení se staví velká část obyvatel čtvrtí Bosonoh, Bystrc a Kníničky. Silnice vytvářející nový hlavní tah mezi dálnicí D1 a Svitavami má vést právě přes tyto městské části. Ještě to ale musí schválit krajští zastupitelé. Vedení jihomoravského hejtmanství, stejně jako vedení Brna, ale trasu přes Bystrc podporuje a dá se tedy očekávat, že v konečném územním plánu Brna zůstane. „Skrze Kancelář architekta města Brna probíhá urbanisticko-dopravně-krajinářská soutěž na vedení této silnice, na jejímž základě chceme zpracovat územní studii, která se propíše do územního plánu,“ ujišťuje Chvátal, že záměr města je vést celou silnici zakrytou, tedy v jakémsi tunelu, aby městské části nerozdělovala a netvořila hluk.

D43: Nový hlavní tah mezi dálnicí D1 a Svitavami má vést přes Bosonohy, Bystrc a Kníničky

U dálnic kolem Brna počítá územní plán s rozšířením D1 na šest pruhů a respektuje taky projekt vysokorychlostní železnice. V neposlední řadě mezi dopravními projekty zůstává třeba stavba odstavných parkovišť P+R, ze kterých pak mají řidiči pokračovat dál do centra města hromadnou dopravou. Taková parkoviště mají stát blízko křížení dálnic D1 a D2, na konečné tramvaje ve Starém Lískovci, u královopolského nádraží, u Drčkovy ulice a továrny Zetoru v Líšni, také u nového vlakového nádraží a u křížení Ostravské a Olomoucké ulice, blíž kterému se mají přesouvat tramvajové koleje mezi zastávkami Životského a Krásného.

Změny územního plánu chce Kancelář architekta města Brna vysvětlit lidem v jednotlivých městských částech. Původní termíny dubnových setkání musely být zrušeny kvůli vládním opatřením v souvislosti s pandemií nového typu koronaviru. Kancelář hledá termíny nové. A zároveň už na 16. duben plánuje alespoň jednu přednášku živě přenášenou přes internet.

Spustit audio
autor: krt

Související