Miloš Šenkýř

Životní motto:
Na závěr dopisů a SMS často píšu: „(S)mějte se!“ Snažím se mít a smát nejen sám, ale zejména o to, aby se měli a smáli všichni kolem. Úsměv je lék, kdo ho má, má obvykle i štěstí, zdraví, pohodu a báječné lidi kolem.

Co dělám v rozhlase:
Ze všech sil se snažím pomoci kolegům, aby k posluchačům Českého rozhlasu Brno dorazily potřebné informace nejen včas, ale také maximálně ověřené a zajímavě zpracované. A když je příležitost, čas od času vytvořím i nějaký ten komentář pro Český rozhlas Plus - nebo se podílím na seznamování zájemců s rozhlasovými tradicemi a taji. Včetně prohlídek naší úžasné brněnské budovy. A to až tak, že jsem dosáhl zápisu v České knize rekordů za nepřetržité provázení tímto domem po dobu dvanácti hodin bez jakéhokoli přerušení :-)

Před rozhlasem:
Hezkých pár let v moravských tištěných médiích. Nejdříve v brněnské Rovnosti, tehdy novinách se vším všudy, s kolegy, kteří patřili k novinářským osobnostem. Pak v dnes už neexistující moravské redakci Lidových novin. A za tu dobu i několik žurnalistických ocenění. V rozhlase jsem od roku 2014, ale ani to psaní se snažím nenechat úplně stranou. S historičkou Milenou Flodrovou jsme vytvořili (snad) zajímavou knihu Brno a Brňanky, s Tomášem Kremrem zase k brněnskému rozhlasovému výročí 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností.

Co mě baví:
Zajímaví lidé (jimiž je i spousta mých kolegů a pochopitelně přátel). A když se ti lidé nějak propojí s mými oblíbenými památkami (zdravím známé na hradech, zámcích a dalších památkách), potápěním, cestováním, kulturou, Moravou a Brnem, tak je to bonus navíc. Krom toho působím jako místopředseda Syndikátu novinářů ČR a občas také (snad) zužitkovávám své znalosti a zkušenosti vzděláváním vysokoškolských studentů - což, světe div se, také stále patří mezi věci, které mne baví.