Mikulášské pečivo
Tematický recept pro dnešní dny nabídla posluchačů Blanka Kovandová v úterý 3. prosince.
Ingredience:
500 g hladké mouky, 50 g tuku, 25 g kvasnic, vlažné mléko podle potřeby
Vylepšená varianta: Chceme-li těsto ještě hutnější, přidáme 1 žloutek, 2 lžíce cukru, 50 g tuku, rozinky a případně oříšky.
Postup:
Necháme vzejít kvásek a zaděláme na tužší kynuté těsto. Z vykynutého těsta pak tvoříme „hnízda, lelíčky, krúcance, fajky nebo ptáčky“, ale hlavně figurky Mikuláše a čerta. Při zdobení si pomáháme mákem, fazolkami, hřebíčkem, pohankou…
Figurky se vkládají na tukem vymazaný plech a nechají se dokynout. Pečou se do růžova ve vyhřáté troubě. Těsto se hezky leskne, potřeme-li je rozšlehaným vajíčkem nebo žloutkem.
Mnohé figurky měly i svou symboliku, která se přenášela na obdarovaného. Veverka představovala hbitost a mrštnost, ještěrka čistotu, jelen ztepilost a mužnou sílu.
Mikulášské pečivo bylo k dostání u trhovců nebo u pekařů, ale často se zhotovovalo i doma. Zpravidla bylo vyrobené ze sladkého kynutého těsta zdobeného rozinkami, kořením, usušenými trnkami nebo dřínkami, oříšky, jalovcem apod. Typickými tvary byli Mikuláš, čert, anděl, husa, kůň, had, panna, panák, liška, pes, zajíc, had na žebříku, mořská panna, esíčko, preclík mořský koník, brýle, ptáček a růžička, V chudých rodinách se mikulášské pečivo dělalo z neslazeného „základního“ rohlíkového těsta. Pečení i tvarování figurek se účastnily s oblibou i děti.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.