Dopadne to jako vždycky, říká Pavel Švanda ke knize fejetonů, úvah i úchylek
Poslechněte si besedu s brněnským spisovatelem a publicistou. Nejen o jeho nové knize.
Soubor publicistických textů básníka, prozaika, esejisty a emeritního profesora JAMU Pavla Švandy vydalo letos brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Knížka má název „Dopadne to jako vždycky: fejetony, úvahy a úchylky“.
Pavel Švanda
Znojemský rodák Pavel Švanda (*1936) je spisovatel a novinář, žije a působí v Brně. Patří ke skupině označované jako Šestatřicátníci (mj. i Václav Havel, Jiří Kuběna, Věra Linhartová či Josef Topol). Působil v časopise Host do domu a byl i členem skupiny kolem časopisu Tvář. Za normalizace vystřídal řadu zaměstnání, účastnil se i neoficiálních brněnských aktivit seskupených kolem filozofa Josefa Šafaříka. Po roce 1989 vyučoval na JAMU, byl redaktorem Akordu i deníku Lidová demokracie. Je nositelem Ceny města Brna.
Proč? V posledním textu knížky, který zazněl před časem také v rozhlasovém magazínu Zelný rynk, Pavel Švanda píše: „I když byla Evropa pokryta oběťmi, hospodářsky zničena a zbavena sebedůvěry, život se vždy pozvedl. Evropané šli dál svou podivuhodnou cestou. – Netřeba se obávat. Dopadne to jako vždycky. S námi, nebo bez nás, vždy za vážného zpřítomňování té tiché pečeti, pro niž máme jen slovo tajemství.“
Co je míněno slovem „úchylka“ v názvu? – „Nemyslel jsem tím žánr,“ vysvětluje autor, „ale myslel jsem to, že se v některých případech uchyluju od obecně sdílených názorů a mínění. Není to úchylka v nějakém smyslu smyslném. O to nejde, to se ani ode mě nedá očekávat. Ostatně jeden literární kritik si všiml, že jsem nikdy nepsal o intimitě, a ptal se mě na to. O tom píše každý, toto pole považuju za hluboce zorané, na mě to nikdy nenaléhalo.“
Část textů znají čtenáři i z rozhlasových vln
Fejetony byly psány pro Český rozhlas – rozhlasový magazín Zelný rynk, ostatní texty byly publikovány převážně v časopise Kontexty.
V nahrávce si můžete poslechnout větší část besedy, která nedávno proběhla v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Knížka zde byla uvedena za přítomnosti autora a řeč byla mj. o vztahu Pavla Švandy k Ferdinandu Peroutkovi, Josefu Šafaříkovi a Sigmundu Freudovi. Ale protože autor působil také jako filmový kritik, mluví také o svých preferencích na poli kinematografie.
Besedu moderoval Jiří Hanuš – profesor historie na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, zakladatel brněnského Centra pro studium demokracie a kultury a člen redakční rady časopisu Kontexty.
O Pavlu Švandovi říká: „Je to pro mě maják, že je všechno na světě v pořádku. Když si přečtu povídku, esej nebo báseň Pavla Švandy, tak vím, že v tom rozkotaném, rozvášněném, emocionálním dnešním proměnlivém světě je tady něco, na co se můžu spolehnout. A nejenom něco: ten text, ale někdo, na koho se můžu spolehnout, přečíst si jeho názory, které zůstávají krásně stabilní. Hodí se říct slovo konzervativní, ale chápejte to v tom nejlepší slova smyslu. Pro mě číst Pavla Švandu je uklidněním v rozbouřeném světě.“
Související
-
Pavel Švanda: Otázka za tisíc granátů
„Kdy už to konečně skončí?“ ptáme se ode dne, kdy to začalo. Tak nějak se tázali i naši předci, když na ně dolehly epidemie a války. Ale koho se ptáme? Přece ne kalendáře?
-
Pavel Švanda: Hrstka dobrých úmyslů
Poslechněte si fejeton inspirovaný takzvaným suchým únorem, čte Vladimír Krátký.
-
Sociální sítě jsou zařízeny na to, aby předávaly pocity, ale na ty já moc nejsem, říká Pavel Švanda
Spisovatel Pavel Švanda slaví 85. narozeniny. Poslechněte si rozhovor, ale i jeho texty – fejeton, básně a krátké prozaické záznamy. Čte Vladimír Krátký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.