Jak je důležité míti dědečka. To ví spisovatel Jiří Kratochvil i studentka Klára Salcmanová

Jiří Kratochvil, který letos v lednu oslavil 85. narozeniny, se v souvislosti se situací ve světě zamýšlí nad tím, že čarodějnické procesy a komunistické monstrprocesy měly leccos společného. Ty druhé ovšem byly iniciovány a režírovány z Kremlu. A připomíná, co o Rusku kdysi prohlásili Alexandr Puškin či Vladimir Nabokov. Metaforou Putinových imperátorských ambicí je autorovi moskevské dělo car-puška. Jeho kopie stojí od roku 2002 i před radnicí ukrajinského města Doněck. Jiří Kratochvil – sám dávno také dědeček – se diví svým někdejším iluzím. Neměl být ve vztahu k Rusku naivní – vždyť jeho dědeček z matčiny strany byl Ukrajinec!

Studentka Divadelní fakulty JAMU Klára Salcmanová nazvala svůj audio dokument Můj děda ještě pořád žije. Osobnost svého dědečka zobrazuje skrze různé předměty v jeho bytě, jeho historky ze života i výpovědi členů rodiny. Dokument rámuje autorčina úvaha o tom, kým její dědeček byl (nebo stále je?), jak si ho lidé budou pamatovat – a jak se dá připravit na možný odchod někoho, koho máme rádi.

Klára se rozpomíná, jak ji dědeček doprovázel z hodin sólového zpěvu. A tak se díky natáčení dokumentu vrací nejen ke vzpomínkám na dědu, ale i ke svému hudebnímu talentu. Poukazuje na to, jak může hudba doprovázet náš život.

Fejeton Jiřího Kratochvila čte herec Vladimír Krátký. V dokumentu Kláry Salcmanové vystupuje kromě autorky a jejího dědečka i celá rodina. Klavírní a varhanní doprovod zajišťuje Lukáš Marek.