Zelný rynk

24. duben 2014

Literárně-publicistický magazín Aleny Blažejovské přináší texty a seriály předních spisovatelů, psychologů, sociologů, ale i začínajících tvůrců.

Rozhovory a reportáže mapují moravská nakladatelství, divadla, časopisy, klubovou scénu, festivaly. Součástí pořadu je i řada memoárů a rubrika Literární výročí. Setkáte se s nahrávkami nezávislé hudební scény i s hosty, kteří reprezentují nejrůznější alternativy životního stylu, filozofie, náboženství a umělecké tvorby.

Autorka Alena Blažejovská vystudovala češtinu a dějepis na Filozofické fakultě MU (tehdy UJEP) v Brně. Od roku 2000 vyučuje v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU, kde byla v roce 2008 habilitována jako docentka.

Historie pořadu
Literárně-publicistický magazín Zelný rynk se vysílá od roku 1996. Původně se na rozhlasových vlnách objevoval v sobotu v poledne, později byl přesunut na 17. hodinu, později dokonce na 18. hodinu, ale od března 2017 se vrací opět na 17 hodin. Již v roce 2000 zaujal porotu soutěže Prix Bohemia Radio v kategorii Pořady uměleckého slova. Rozhlasový režisér, publicista a pedagog Jiří Hraše tehdy konstatoval, že brněnský magazín je svým charakterem v historii rozhlasového vysílání v Česku unikátní.

V následujícím roce získala Alena Blažejovská za pořad Zelný rynk Cenu programového ředitele Českého rozhlasu Josefa Havla za rok 2000. Fejetony psané pro Zelný rynk byly opakovaně oceněny v mezinárodní soutěži Evropský fejeton. V pořadu se už řadu let prezentují rovněž studenti a absolventi Ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, který funguje na Divadelní fakultě JAMU.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.