Luboš staví mosty mezi sebou a rodinou, Českem a Vietnamem. Poslechněte si dokument Na pomezí

18. duben 2026

Poslechněte si dokument Adély Ryvolové Na pomezí a devátou část četby z knihy Michala Konečného Třináct snů o svobodě.

Ve speciálním vydání magazínu Zelný rynk, ve kterém výjimečně nezazní fejeton, uslyšíte dokument studentky Divadelní fakulty JAMU, Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, Adély Ryvolové s názvem Na pomezí.

O čem dokument je? Jeho protagonistou je Luboš Tran. Luboš staví mosty. Ne z betonu, ale ze společně stráveného času, slov a vzpomínek. Narodil se ve Vietnamu, ale od svých dvou let žije v České republice. A tak každý den staví most mezi sebou a rodinou, mezi Českem a Vietnamem, aby tyto dva světy propojil. I když sám říká, že ten jeho most má malou díru uprostřed, přejít se přes něj dá. Vydejte se po něm s námi v rozhlasovém dokumentu zachycujícím každodenní život na pomezí dvou kultur.

V dokumentu byly kromě autorských nahrávek využity také zvuky z platformy Freesound.org pod licencí CC BY. Konkrétně se jedná o skladbu Lo-fi Music Guitar autora Migfus20, zvuk hanojského letiště (hanoiaiport01) od uživatele WIM a nahrávku akordeonu (Prague, Staro Mesto, City Center part.8 - Country roads, bar Svejk) autora vonfleisch.

V deváté části četby z knihy Michala Konečného Třináct snů o svobodě účinkuje Vladimír Krátký v režii Josefa Morávka.

Ernst Wiesner, pamětní deska architekta

Také protagonista tohoto vyprávění měl zkušenosti z různých kultur: narodil se na Slovensku (v Malackách), žil a tvořil v Česku (v Brně) a 15. března 1939 musel emigrovat do Velké Británie. Přátelům do nově zřízeného protektorátu poslal prostřednictvím Židovských listů vzkaz, že jeho cesta dopadla dobře. Jeho jméno mělo v Anglii takovou pověst, že téměř okamžitě získal politický azyl a Královská společnost britských architektů mu udělila pracovní povolení.

Kdo to byl? Inu, mosty sice nestavěl, ale v Brně toho jako architekt postavil dost: Ernst Wiesner. Kromě jiného projektoval i budovu na Beethovenově 4, v níž působí Český rozhlas Brno.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.