Básník Martin Stöhr přeje Zelnému rynku ke třicetinám ještě hodně dalších let na rozhlasových vlnách
V jubilejním vydání Zelného rynku si poslechněte fejeton Martina Stöhra, literární pásmo Aleny Blažejovské Malá recenze na Jana Skácela a dvanáctou část četby z knihy Michala Konečného Třináct snů o svobodě.
Kulturní magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk byl poprvé odvysílán v sobotu 4. května 1996. Právě v těchto dnech tedy slaví třicáté narozeniny. Ve svém fejetonu mu přeje vše nejlepší básník a redaktor nakladatelství Host Martin Stöhr. A vyznává se přitom ze vztahu k Českému rozhlasu Brno vůbec – a to včetně dechovky.
Vztah spisovatelů a rozhlasu, to je vůbec obsáhlá kapitola. Narazíme v ní na nejrůznější souvislosti, příběhy a situace. Martin Stöhr vypráví, že si kdysi jako mladý redaktor Hosta v knize Český snář Ludvíka Vaculíka přečetl, jak autor doma se svou ženou Madlou „naladí rozhlas, lehnou si na podlahu, končetiny vztyčí do svíčky a pak s nimi do rytmu dechovky motají po školkařském způsobu, jako by jeli na kole až do Dobřichovic, akorát vzhůru nohama!“
Rozhlasová výročí
To vy ani Martin při poslechu Zelného rynku dělat nemusíte. Ale můžete si poslechnout literární pásmo Malá recenze na Jana Skácela, které Alena Blažejovská vytvořila v roce 1992. Zelný rynk totiž slaví třicet let, ale jeho autorka a moderátorka slaví letos už celých čtyřicet let práce v rozhlase.
Pásmo bylo reprízováno roku 1996 v právě zanikajícím magazínu Andante, který byl v tom roce Zelným rynkem vystřídán. Na Jana Skácela v něm vzpomínají Ludvík Kundera a Zdeněk Kožmín, Skácelovy verše recituje herec Ladislav Lakomý. Režii pořadu měl Petr Dufek.
A ani v jubilejním vydání nebude chybět četba z knihy Michala Konečného Třináct snů o svobodě. Bude to její předposlední část, kterou přečte Vladimír Krátký v režii Josefa Morávka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
