Že chce maminka dvou dětí pracovat? Normální. Měli bychom hledat cesty, jak to udělat, říká vědkyně
Patofyzioložka Julie Dobrovolná je u nás jednou z žen, které vytrvaly ve své vědecké kariéře. U příležitosti letošního únorového Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě jí na toto téma vyšel komentář v magazínu Forbes.
„Způsob myšlení v naší společnosti je opravdu takový, že buď se má žena věnovat kariéře, nebo má být matkou, tedy v podstatě kariérní matkou. To, že by to šlo nějakým způsobem kombinovat je vnímáno jako problematické. Mladé ženy, které děti mají, na to opakovaně narážejí. Je jim dáváno najevo, že jsou příliš ambiciózní. V komentáři jsem chtěla normalizovat to, že je normální, když maminka dvou dětí pracuje,“ doplňuje Dobrovolná.
Brněnská vědkyně v komentáři uvádí, že vyslechla řadu příběhů žen vědkyň, proč nemůžou zůstat ve vědě. „To, na co jsem mířila, byly zejména důvody, které se týkají spíše jejich osobních životů. Podpory, kterou mají doma – ať už od partnera nebo od širší rodiny. Protože to vnímám jako téma, o kterém se vůbec nemluví.“
Proč se u nás na vědeckou dráhu vydává méně žen než mužů? A jak se společenské nastavení odráží na vnitřním postoji samotných žen vědkyň? Poslechněte si rozhovor.
Související
-
Česko zůstává na chvostu Evropy v podílu vědkyň. Brzdí je stereotypy a předsudky
OSN už před lety vyhlásila Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. Ten upozorňuje na jejich zásadní roli v této oblasti a má je inspirovat k vědecké dráze.
-
Ženy jsou ve vědě vnímány jako ohrožený druh. Se založením rodiny přijde starost o děti a domácnost
Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D. z královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, vítězka soutěže L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě.
-
Zamrznutí je přirozená obranná reakce organismu. Problém ale nastává při dokazování i výzkumu
Při útoku dojde u napadeného člověka k poplachové reakci. Jak uvádí odborníci, podle situace či typu stresoru, je v zásadě trojí – boj, útěk nebo strnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
