Karolina Antlová
Životní motto:
„Když ti řeknou, že jsi dobrý, zeptej se Boha, co na to říká.“ (z knihy Aforismy aneb Slovo dalo Slovo, Pavel Kosorin)
Před rozhlasem:
Studium Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, moderátorské a redaktorské začátky v křesťanském rádiu Proglas, nádherná léta na mateřské dovolené se třemi dětmi, moderování, reportáže, rozhovory, autorské pořady, dramaturgie, brněnské rádio Petrov.
V současnosti vedu také semináře rétoriky na Právnické fakultě MU Brno, spolupracuji se sdružením Post Bellum, které vytváří archiv vzpomínek pamětníků národa, a s Českým rozhlasem Dvojka v oblasti rozhlasových dokumentů. Přispívám pravidelně do rubriky Radioglosa Týdeníku rozhlas.
Co mě baví:
Vůně divadla, filmu a knih, dobíjení energie hudbou a tancem, chvíle na kole, v autě i ve vodě, skládání slov do veršů, rozhovory o hlubinných souvislostech v nás, život podle srdce, s přáteli v létě dobře vychlazené pivo a v zimě teplá medovina.
To, co mě nejvíce fascinuje, je lidský příběh. Jsem ráda pozorovatelem okolního dění a vnímatelem atmosféry. Ráda naslouchám. Podle mě máme vše, co potřebujeme, v sobě. V hloubce, která je často vidět, až když je v našem životě úplná tma. Věřím, že myšlenky a slova tvoří celý svět, a tak není jedno, co si myslíme a co říkáme.
Všechny články
-
Karla Němcová: Pokud se rodina k rané péči nedostane včas nebo vůbec, její situace je daleko horší
Letos se uskutečnil 16. ročník Týdne rané péče. Cílem této každoroční osvětové kampaně je zvýšení povědomí o životě lidí vychovávajících dítě s postižením.
-
Když člověk věří v Boha, pro náš mozek je to stejně reálný vztah jako jakýkoli jiný, ukazují výzkumy
Jakým způsobem spiritualita či religiozita, tedy osobní prožívání víry či příslušnost k nějaké církvi, ovlivňují naše zdraví? Odpovídá psychoterapeutka Klára Maliňáková.
-
Morava se díky objevům Antona Rzehaka dostala do vědeckého diskurzu, říká znalec jeho života Peňáz
„Anton Rzehak přispěl k moravské vědě, zároveň ale velmi těžko hledal svou cestu k nově vznikajícímu československému státu,“ říká znalec jeho života Petr Peňáz.
-
Že něco znám, neznamená, že to umím. Co by měl zohledňovat vzdělávací systém 21. století?
Přijímací zkoušky na střední školy na sociálních sítích vyvolaly kritiku českého vzdělávacího systému. Lidé vycházeli z vlastních zkušeností, i zkušeností svých potomků.
-
Psychosomatika si o své místo musí v Česku stále ještě říkat, tvrdí psychoterapeut Michal Kryl
„Byl bych opatrný každé onemocnění nazývat psychosomaticky podmíněné. Jsou stavy, jako úrazy nebo dědičné malformace, kde hraje velkou roli genetika,“ říká psychiatr Kryl.
-
Myslíme si, že víme, kde Parkinsonovu nemoc řešit. Dosavadní studie ale zatím nevyšly, říká neurolog
Příčinu Parkinsonovy nemoci se zatím nepodařilo odhalit. Medicína umí pouze mírnit její příznaky. O co člověk kvůli nemoci přichází? A kam dál vede její výzkum?
-
Učitelka zpěvu: Díky technologiím si žáci prohloubí rytmičnost, mohou převzít ale i špatné návyky
Digitální technologie jsou trvale na vzestupu. Využití nacházejí i při výuce tzv. uměleckých předmětů. Ty mají žákům umožnit jiné než racionální poznávání světa.
-
Rodičům ve vězení nedochází, že se jejich situace traumaticky dotýká i jejich dětí, říká odbornice
Podle odhadů je v České republice až 40 tisíc dětí, jejichž rodiče skončili ve vězení. V zahraniční literatuře se o nich mluví jako o neviditelných obětech trestných činů.
-
„Politické svobody režim oklešťoval, na ty sociální dbal.“ Jak se zkoumala sexualita v 50. letech?
„Sexuologické výzkumy a jejich výsledky z 50. let v někdejším Československu jsou oproti jiným státům naprosto unikátní,“ říká socioložka Kateřina Lišková.
-
Nemůžeme říct, že co stoupenec AllatRy, to proruský aktivista, tvrdí religionista o novém hnutí
Náboženské hnutí AllatRa vzniklo na Ukrajině, přes Slovensko se dostalo i k nám. V české společnosti se představuje prostřednictvím projektu nazvaného Tvořivá společnost.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »