Rezistence bakterií není něco, co by vytvořil člověk. Jde o přirozený jev, kterým se bakterie chrání, vysvětluje mikrobioložka
Kateřina Snopková působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Letos v březnu získala Cenu Wernera von Siemense za výzkum, který vedla v rámci své disertační práce. Zkoumala bakteriociny, tedy látky, které mají potenciál vyléčit bakteriální infekce, na které už klasická antibiotika nezabírají.
Rezistence čili odolnost některých bakterií vůči klasické antibiotické léčbě je téma, které se dlouhodobě objevuje v médiích. Mluví se až o milionech lidí na světě, kteří ročně zemřou kvůli bakteriálním infekcím, dříve běžně léčitelných klasickými antibiotiky. Počty takových úmrtí se ale regionálně liší.
„Rezistence bakterií není něco, co by vytvořil člověk. Ta tu byla, je a bude. Bakterie se tak snaží ochránit samy sebe,“ vysvětluje mikrobioložka s tím, že nadužívání antibiotik ale zvyšuje množství rezistentních bakterií. „To, že je tu rezistence bakterií, s tím nic neuděláme, ale je potřeba využívat antibiotika tak, abychom k této rezistenci nepřispívali,“ dodává.
Výsledky výzkumu brněnské vědkyně Kateřiny Snopkové by se mohly dostat do praxe a posloužit k výrobě alternativy k antibiotikům, které už na některé bakteriální infekce nestačí.
Jak dlouho to potrvá? Proč svůj výzkum vedla i na Antarktidě? Poslechněte si rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
