Rezistence bakterií není něco, co by vytvořil člověk. Jde o přirozený jev, kterým se bakterie chrání, vysvětluje mikrobioložka
Kateřina Snopková působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Letos v březnu získala Cenu Wernera von Siemense za výzkum, který vedla v rámci své disertační práce. Zkoumala bakteriociny, tedy látky, které mají potenciál vyléčit bakteriální infekce, na které už klasická antibiotika nezabírají.
Rezistence čili odolnost některých bakterií vůči klasické antibiotické léčbě je téma, které se dlouhodobě objevuje v médiích. Mluví se až o milionech lidí na světě, kteří ročně zemřou kvůli bakteriálním infekcím, dříve běžně léčitelných klasickými antibiotiky. Počty takových úmrtí se ale regionálně liší.
„Rezistence bakterií není něco, co by vytvořil člověk. Ta tu byla, je a bude. Bakterie se tak snaží ochránit samy sebe,“ vysvětluje mikrobioložka s tím, že nadužívání antibiotik ale zvyšuje množství rezistentních bakterií. „To, že je tu rezistence bakterií, s tím nic neuděláme, ale je potřeba využívat antibiotika tak, abychom k této rezistenci nepřispívali,“ dodává.
Výsledky výzkumu brněnské vědkyně Kateřiny Snopkové by se mohly dostat do praxe a posloužit k výrobě alternativy k antibiotikům, které už na některé bakteriální infekce nestačí.
Jak dlouho to potrvá? Proč svůj výzkum vedla i na Antarktidě? Poslechněte si rozhovor!
Související
-
S antibiotiky bakterie válčí už tisíce let, nejde jen o naše léky, připomněli vědci
Studie ze Švédska ukázala, že odolnost bakterií vůči antibiotikům je mnohem rozšířenější, než si vědci mysleli. Resistentní geny našli ve zcela odlišných prostředích.
-
Antibiotika se stále nasazují zbytečně. V USA si je koupíte vedle chleba, říká mikrobioložka Králová
„Kdyby nebylo možné z důvodu rezistence použít k léčbě bakteriálních infekcí žádná antibiotika, byl by to velký problém pro zdraví“ varuje mladá vědkyně.
-
Proč nezabírají antibiotika? Důvodem jsou odolné bakterie nebo časté užívání
Užívání antibiotik stoupá na celém světě. Česká republika se drží přibližně uprostřed. Severské státy jsou na tom daleko lépe, naopak jižní státy o mnoho hůř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
