Volební kalkulačka či kompas? Užitečná pomůcka nejen pro voliče, říká politolog

24. duben 2023
O čem se mluví

Odpovědi na jednoduché otázky v předvolebních kvízech pomáhají připomenout volby. A také mohou voliče přimět k přemýšlení, říká politolog Jakub Šedo.

V Brně vzniká vědecká publikace o takzvaných volebních kalkulačkách. Nebo spíše volebních kvízech či kompasech, protože samotné označení „volební kalkulačka“ je ochrannou známkou.

Čtěte také

Volit podle kalkulačky je nebezpečné pro demokracii, varuje politolog

Politolog Jakub Šedo z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity připomíná, že podobné možnosti porovnání vlastních pohledů na různá témata s názory kandidátů mají několik na první pohled nečekaných významů. „Například jsou další z forem připomínky voleb, jakousi výzvou voliči, aby šel hlasovat,“ říká politolog. Současně dodává, že mohou být i důvodem k zamyšlení voličů. „Mohou zkoumat, nakolik je jim daná strana blízká. Nebo naopak, jak se od posledních voleb změnila,“ podotýká.

Názory si byla blízko trojice Nerudová-Fischer-Hilšer

Politologové zkoumali volební kvízy a kalkulačky použité při letošních prezidentských volbách. „Analýza odpovědí ukázala, že se vytvořil blok podobně zaměřených kandidátů v podobě trojice Nerudová-Fischer-Hilšer,“ připomíná Šedo. A protože jejich myšlenky byly obsahově blíže Petru Pavlovi než Andreji Babišovi, měl v druhém kole menší šanci získat další voliče.

Podařilo se některému politikovi v různých kvízech odpovědět rozdílně? A jak vlastně taková volební kalkulačka vzniká? Více v rozhovoru s Jakubem Šedem v pořadu Den na Moravě.

autor: Miloš Šenkýř
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.