Stavba protipovodňových opatření u Svratky přináší další komplikace. Po poškozených mostech se přidaly chodníky

Stavba protipovodňových opatření na řece Svratce v Brně|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

„Bydlíme v baráku, který přežil sto let všeho možného a bojím se, aby toto nebylo něco, co by nemusel úplně ustát. Člověk vyjde z domu, skoro vrazí do pletiva, a ty práce probíhají pár metrů od něj. Otřesy jsou cítit až v bytě,“ popisuje nepříjemné zkušenosti Markéta Pudilová. Bydlí asi třicet metrů od koryta řeky Svratky a teď taky asi pět metrů od vykopané jámy na Táborského nábřeží. K ní se jakoby sesouvá chodník. Dlažební kostky se propadají a mezi nimi a domem se rozšiřuje trhlina.

„To, co tady bylo před týdnem, je teď asi o centimetr až dva, než bylo. Postupně se ten chodník sune k řece. Barák zatím drží, ale odhalují se jeho základy, a když se podíváte do té díry, vidíte až dolů,“ ukazuje žena na díru v chodníku. Přímo u jejího domu ještě není, ale vzhledem k tomu, jak práce postupují, očekává, že se tam puklina rozšíří.

Čtěte také

Dělníci v Brně poškodili most přes Svratku. Jeho oprava pozastaví vlakovou dopravu

Její obavy umocňuje fakt, že loni v prosinci se necelý kilometr po proudu řeky, kde dělníci taky pracují v korytě řeky, poničil železniční most k hlavnímu nádraží – jedna jeho kolej je doteď zavřená – a předtím se taky propadla silnice těsně před mostem v Heršpické ulici u jedné ze dvou nejvytíženějších křižovatek v Brně. Dělníci vozovku provizorně opravili, stejně jako železničáři zpevnili speciální konstrukcí starý kamenný most.

Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek ujišťuje, že zástupci stavební firmy o všech potížích vědí, a to i o rozbitém chodníku. „Zhotovitel o posunu chodníku ví, dokonce to bylo komunikováno i se zástupci vlastníků domů. Bylo jim vysvětleno, že chodníky se do stavby zahrnou a následně budou kompletně zrekonstruovány. Doplním, že statika domů, které se tam nachází, je opravdu dobrá, protože mají hluboké základy,“ říká mluvčí města.

Provizorní oprava propadené silnice těsně před mostem v Heršpické ulici|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Stavební firma domy monitoruje. Třeba hotel s restaurací, který stojí u Vídeňské ulice těsně u řeky, která je teď ohrazená plotem. „Než ta stavba vypukla, nechali tady provést zaměření a kontrolu domu. Kdyby se něco stalo, tak aby bylo jasné, že to bylo způsobené pravděpodobně stavbou náplavky. My tady naštěstí nic nepozorujeme. Dům nám nepadá, ale padají nám prodeje, protože nám tu zaparkovali bagry a znemožnili přístup pěších. To považuju za diletantství, nikdo se asi nezamýšlel nad tím, jak ti lidi, co tady žijí, mají ty dva roky fungovat,“ zlobí se majitel Raed Kahwaji.

Ukazuje směrem k mostu ve Vídeňské ulici, kudy projíždějí tramvaje. Ani tato část není v dobrém stavu a vozy tudy musí jezdit pomaleji. „V místě už dříve došlo k poklesu podloží tramvajové trati. Opravu provedeme po skončení aktuální stavby. Preventivně zde naše vozy projíždí dvacetikilometrovou rychlostí, ale můžeme všechny cestující ujistit, že průjezd je zcela bezpečný,“ potvrzuje mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Tomaštíková.

Geologové zkoumají příčiny

Experti teprve zjišťují, co se přesně na několika místech u řeky Svratky stalo, zkoumají hlavně poškození železničního mostu. Práce u něj jsou pro jistotu zastavené. Geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně nabízí obecné vysvětlení, že problém by mohl být v narušení proudění podzemních vod v půdě a geologickém podloží.

Železničáři zpevnili v prosinci 2022 speciální konstrukcí starý kamenný most přes řeku Svratku|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

„Nejsvrchnější vrstvou v okolí řeky budou antropogenní navážky. To si můžete představit jako směs sedimentů hlíny, štěrku, různé dřevo, beton, sklo, kusy cihel. Pod těmi navážkami budou říční hlinitopísčité sedimenty řeky Svratky ze čtvrtohor, kudy proudí podzemní voda. Ta z nejbližšího okolí proudí vždy do koryta řeky. Pod tím mohou a nemusí být spraše a hlíny. A pokud, obecně řečeno, jakoukoliv stavbou narušíme režim proudění podzemních vod směrem k řece, tak může docházet k ovlivnění jejich hladiny. No a tady to kolísání může v obecné rovině mít negativní efekt na stavební objekty v nejbližším okolí,“ uvažuje geolog. Jestli se to stalo i u Svratky v centru Brna, to jistě neví.

Správa železnic s takovou hypotézou také pracuje. „Poměry ve vodním toku, ať už na hladině, ale i té spodní vody, mají význam pro stabilitu a založení mostních pilířů. A jakákoliv změna vodního toku může narušit jejich stabilitu,“ uvedl začátkem ledna v rozhovoru pro Český rozhlas Brno oblastní ředitel Správy železnic Libor Tkáč.

Ke stavbě se přidala ještě uzavřená cyklostezka

Aby toho lidé v lokalitě kolem řeky Svratky neměli málo, od začátku února jim život zkomplikoval ještě jeden problém. Drolící se skála ze svahu Červeného kopce. Magistrát kvůli tomu uzavřel rušnou stezku pro pěší a cyklisty. Což bylo nejbližší a takřka jediné místo, kam si lidé z okolí mohli pohodlně zajít do přírody a odpočinout si od stavby. „Každé ráno to tady hlučí. S tím ale člověk samozřejmě počítá, protože žije v centru města, na to bych si ani nestěžovala. Jenže ta stezka byla jediná možnost, kam se dalo z tohoto blázince rychle uniknout,“ posteskla si Brňanka Pudilová.

Náměstek brněnské primátorky Jaroslav Suchý z KDU-ČSL upozorňuje, že magistrát nenechal stezku uzavřít z rozmaru, ale z vážných důvodů. „Pokud lidé budou zákaz vstupu porušovat, může tam opravdu dojít k ohrožení života. Skála není stabilní a hrozí, že se bude dále trhat, dokud ty sanační práce neprovedeme,“ varuje radní. Odhaduje, že náprava určitě potrvá několik týdnů. Jedna z hlavních městských cyklostezek tak zůstane neprůjezdná.

Čtěte také

Obyvatelé Kamenné kolonie se po letech dočkají pořádného vodovodu. Jeho stavba má začít za dva roky

Přestože ke zřícení skály došlo poblíž řeky Svratky a stavby protipovodňových opatření, souvislost mezi tím velmi pravděpodobně není. „Mě jako geologa nepřekvapuje, že tam došlo k nějakému řícení. Tato oblast, která je mimochodem tvořená červenými pískovci a slepenci, podle kterých dostal Červený kopec název, byla v minulosti poměrně intenzivně těžena. Nachází se tam síť starých lomů, které byly různě zavezeny. A zejména v oblasti Kamenné čtvrti tam probíhala překotná, chaotická výstavba u stěn bývalých lomů. Je to tam hodně nestabilní už velmi dlouho, domnívám se, že už od nějakého 19. století, kdy do masivu kopce došlo k zásahu lidí,“ přibližuje Lukáš Krmíček z VUT.

Ostatně o nestabilních svazích ví dlouho magistrát a také obyvatelé takzvané Kamenky, kteří roky doufají ve zlepšení. Stavba protipovodňových opatření na řece Svratce v Brně za asi jednu a půl miliardy korun z většiny hrazená z dotací má být hotová v závěru roku 2023.