Brno řeší, jak po propadu silnice zpevnit nestabilní svah v centru města

Brněnský magistrát zjišťuje, jak zpevnit nestabilní svah v Kopečné ulici v centru města. Loni v srpnu se v ní propadla silnice, nikomu se nic nestalo. Trhlina vznikla těsně u stavební jámy, kde soukromý investor chystá výstavbu bytového domu s podzemními garážemi. Technici od té doby svah monitorují a vymýšlí, jak ho zajistit.

Na rohu Kopečné a Leitnerovy ulice zeje velká jáma. Dřív tu stály dva dvoupodlažní domy. Teď jsou pryč. Škvírou za plechovým plotem jsou vidět zřejmě základy a taky cihlový oblouk, který jako by vedl do nějakého starého hlubokého sklepa mimo stavební pozemek pod uzavřenou ulici.

V létě 2021 se u křižovatky s Leitnerovou ulicí propadla silnice. A to těsně poblíž stavební jámy po zbouraných domech

„Propad vozovky nastal kvůli deformaci svahu. Pravděpodobně i v důsledku vodního rezervoáru, který se v místě nachází a který nemáme zcela zmapován, a pravděpodobně k posunu svahu dochází i proto, že se tam nachází odvodňovací kanál zřejmě ze Špilberku nebo Petrova někdy z přelomu 17. a 18. století,“ upřesňuje radní Brna David Grund z ODS, kde zřejmě nastal problém.

Svah, na kterém stojí desítky dalších domů, se posunul jednou loni v létě. Od té doby ne. Technici ho nepřetržitě monitorují. „K žádným posunům teď nedochází, akutní riziko dalšího propadu v té oblasti nehrozí,“ ujišťuje Grund.

Město se teď se stavební firmou snaží přijít na vhodné řešení. Parcela patří podle katastru nemovitostí společnosti Sunmax, stavět tam chce sedmipodlažní dům. Stavební práce má na starosti firma Komfort, jak vyplývá z cedulí podél stavby.

„Demolice a zajištění stavební jámy bylo prováděno dle projektu zpracovaného projektantem stavby. K propadu došlo pod komunikací, tzn. na pozemku města. Zajištění stavební jámy splnilo svoji funkci a udrželo svah i po propadu pod komunikací čímž zabránilo větším škodám. Po propadu komunikace byla stavební jáma z bezpečnostních důvodů částečně zavezena a následně byla stavebním úřadem zastavena další činnost na stavbě,“ upřesnil v e-mailu obchodní ředitel firmy Martin Diviš.

Propadnutý svah monitoruje magistrát. Zatím není jisté, kolik peněz bude náprava stát

Magistrát neví, jestli za propad silnice můžou vedlejší stavební práce vedle silnice. Pro jistotu teď ale s vodárnami prověřuje celé okolí. „Snažíme se tu situaci zpětně zmapovat, nicméně průkazně dokázat přímé spojení se stavební činností je poměrně komplikovaná disciplína a chceme s investorem jednat tak, abychom věc vyřešili spravedlivě a objektivně,“ dodal Grund.

Podle firmy Komfort by budoucí řešení mělo celé lokalitě pomoct. „Aktuálně orgány města Brna provádí podrobný průzkum dané lokality a to nejen na ulici Kopečná, ale ve výrazně širším rozsahu směrem k ulici Pekařská a dále směrem ke Špilberku. Následně bude stanoven přesný postup opravy. Díky nalezení lokálního problému a investici do rozsáhlejšího průzkumu dojde k posouzení celé lokality a bude možné lépe předvídat i případné riziko dalších neočekávaných havárií, ke kterým již dříve v této oblasti došlo,“ míní Diviš.

Komplikovaná geologická situace

Území okolo Kopečné, Leitnerovy i Pekařské ulice je z pohledu geologů komplikované. Známý je incident z 15. února 1976, kdy se pod ženou propadl v Pekařské ulici chodník a její tělo zmizelo v hlubině. „Na Kopečné ulici je poměrně komplikovaná geologická situace. Nachází se tady na brněnském masivu, který v zásadě tvoří podloží celého Brna, tak na něm leží komplex jílů a písků. Počátkem 21. století tam byl při výkopových pracích detekován starý sesuv. Došlo k tomu zřejmě v řádu desetitisíců let, ve čtvrtohorní době,“ vysvětluje geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Zjednodušeně řečeno se méně stabilní jíly a písky ukryté hlouběji v podzemí sesunuly shora a zasypaly tak pevnější podloží. V jílech a píscích se díky tomu i lépe stavěly sklepy a další podzemní díla, kvůli kterým je lokalita z pohledu budoucí výstavby komplikovaná, jak se ukázalo i na případu Kopečné ulice. „Dá se očekávat, že tady v této lokalitě budou dutiny, staré podzemní prostory, které už tak komplikovanou situaci budou dále zhoršovat,“ míní Krmíček.

Jak nákladná sanace svahu bude, to ještě Brno neví. Ani to, kdo ji zaplatí. Podle Krmíčka se v takových případech používá takzvaná trysková injektáž. „Základem toho je vrt, z nějž se do okolní zeminy injektuje pod vysokým tlakem cementová či jílocementová směs a touto směsí upravená zemina potom získává charakter pevného až skalního podloží a má potom daleko lepší únosnost a dá se v ní lépe stavět,“ nastiňuje geolog.

Brno věří, že svah v centru zpevní ještě v první půlce letošního roku.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio