Obyvatelé Kamenné kolonie se po letech dočkají pořádného vodovodu. Jeho stavba má začít za dva roky

Kamenná kolonie v Brně je plná malých domků
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kamenná kolonie v Brně je plná malých domků

Kamenná čtvrť sice stojí v centrální městské části Brno-střed, nevede tam ale pořádný vodovod. Obyvatelé sedmdesáti rodinných domků na něj dlouhé roky čekají. Voda jim sice teče, ale starými trubkami z 30. let minulého století. Ty vznikly podobně živelně jako celá nouzová kolonie v bývalém lomu nad řekou Svratkou. Nynějším obyvatelům takzvané Kamenky teď ale svitla naděje, že se pořádného vodovodu brzo dočkají.

„V Kamence vždycky bylo zvykem, že když byly volby, tak se něco málo udělalo, postavilo,“ připomíná obyvatel Kamenné čtvrti Marek Waldhans, že sliby o novém vodovodu poslouchá asi dvacet let. Kolonie, skrytá vesnice uprostřed města, je svahem rozdělená na dvě části. Horní má vodovod, ale ne kanalizaci. Spodní má kanály, ale ne pořádný vodovod.

„Ty rozvody jsou starý, neznámo kde vedený a dost dochází k únikům, který musí platit jednotliví účastníci,“ doplňuje Waldhans. Lidé ze sedmdesáti malebných domků, kam se v posledních letech stěhují třeba architekti, umělci či bohémové, si rozpočítávají spotřebu ze dvou vodoměrů. „Vodoměr je psaný na jednoho člověka a ten potom musí obcházet všechny ty domy a rozpočítávat mezi ně i tu ztrátu,“ říká Waldhans.

Složité práce v uličkách

Brněnské vodárny a kanalizace teď připravují projekt na nový vodovod. A termín zahájení stavby v roce 2022 naplňuje místní optimismem. Práce v úzkých uličkách mezi domky ale budou velmi složité. Svahy a skály, kterými je Kamenná čtvrť obklopená, jsou totiž nestabilní. „S ohledem na problematické podloží, nestabilitu území, nepodsklepené objekty bez základů a stísněné prostorové podmínky budou práce dělány převážně ručně za stálého dohledu geotechnika,“ upozorňuje mluvčí vodáren Renata Hermanová.

Kamenná kolonie v Brně

Nelevná záležitost

Rekonstrukce bude město stát 17 milionů korun. „Což je bez vodovodních přípojek, které si budou hradit obyvatelé, a zhruba na těch 70 staveb předpokládáme náklady 5 milionů korun, což už ale nemůže jít z rozpočtu města,“ upřesňuje radní David Grund z ODS.

Obyvatelé s desetitisícovými náklady za vlastní přípojky počítají. Vznik vodovodu iniciovala městská část Brno-střed. Její starosta Vojtěch Mencl z ODS k tomu dodává, že jakmile bude vyřešený vodovod, otevře to i prodej domů a pozemků lidem, kteří o to radnici dlouhodobě žádají.

„Doposud jsme museli odkládat žádosti, a to z těch důvodů, že nebylo jasné, které pozemky budeme potřebovat pro trasování vodovodu. Nyní, když v tomto bude jasno a vodovod bude zrealizován, tak se domnívám, že můžeme přikročit k prodeji – ať už staveb, nebo pozemků s nimi spjatých,“ věří Mencl.

Zástupci města navíc slibují, že už začali i hledat řešení, jak zlepšit statiku okolních svahů a skal, aby bydlení na Kamence bylo bezpečné. Už teď je jisté, že to nebude levná ani jednoduchá záležitost.

První obyvatel Kamenné kolonie se nastěhoval v roce 1925. Od tohoto roku se datuje počátek živelné výstavby nouzových domků. V roce 1927 je v kolonii první vodovodní stojan. V horní části čtvrti je litinový vodovod z roku 1936. Některé nemovitosti jsou napojené podružným rozvodem. V této části kolonie ale není kanalizace, vlastníci domů mají vlastní jímky. Dolní část kolonie naopak má betonovou kanalizaci z roku 1931 (opravena v roce 2013), ovšem nemá vodovod, jen podružné rozvody. Z původně nouzového bydlení pro chudé se postupně stává vyhlášená lokalita. Koncem 70. let vytváří fakulta VUT projekt, podle kterého má Kamenná kolonie fungovat jako dělnický skanzen s expozicí uměleckých řemesel, ale i jako moderní ubytovací prostory pro studenty. Tou dobou se na Kamenku začínají stěhovat bohémové, umělci, architekti a volnomyšlenkáři. Pověst umělecké čtvrti získává lokalita od konce 80. let. Podle místních obyvatel už ve čtvrti nežije příliš starousedlíků. Za nájmy platí noví zájemci o bydlení tisíce korun.